Musím podepsat pod nátlakem zaměstnavatele?

Podle zákoníku práce existuje několik způsobů, jak lze ukončit pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jedním z těchto způsobů je dohoda o rozvázání pracovního poměru.

 

Co je dobré vědět o právní povaze dohody o rozvázání pracovního poměru se dočtete zde!

 

Dohoda – obecné informace

Dohodou je možno ukončit pracovní poměr kdykoliv – i tehdy, je-li jinak vyloučené, aby skončil na základě výpovědi dané zaměstnavatelem nebo okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem či zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ve zkušební době.

 

Důležité je však upozornit na to, že dohoda o skončení pracovního poměru je dvoustranným právním jednáním, to znamená, že jej mohou obě strany ovlivnit a musí vyjádřit svůj souhlas! Znamená to, že pokud zaměstnanec s dohodou nesouhlasí, nebo nesouhlasí s jejím textem, tak zaměstnavatel nemůže zaměstnance nutit k podpisu dohody! 

 

Někteří zaměstnavatelé vyhrožují, že nepřistoupí-li pracovník na "dohodu", najdou na něj nějaké vážné provinění a dají mu takzvanou okamžitou výpověď bez nároku na odstupné. Nenechte si to líbit!

 

Formální náležitosti dohody:

  • písemná forma – dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být vždy písemná, 
  • den skončení pracovního poměru – v dohodě nesmí chybět den, ke kterému pracovní poměr končí. Nejideálnější variantou je uvést přesné datum, lze jej však nahradit navázáním na nějakou konkrétní objektivní skutečnost, např. konec rodičovské dovolené, vykonání určité práce atp. 
  • podpis stran – až podpisem obou stran, lze považovat dohodu za uzavřenou.

 

Na co byste měli v dohodě pamatovat?

Zaměstnavatelé obecně nutí své zaměstnance k podpisu dohody proto, aby nemuseli dodržet dvouměsíční výpovědní dobu či placení odstupného, na které má zaměstnanec někdy nárok i v případě dohody o skončení pracovního poměru!

 

Uvedení důhodu pro skončení pracovního poměru dohodou - proč je důležité jej v dohodě mít?

 

1) Nárok na odstupné

Protože v rámci nároku zaměstnance na odstupné je rozhodné, z jakého skutečného důvodu došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou, měl by být důvod uveden. Pokud jsou totiž důvody na straně zaměstnavatele, a to jeho zrušení, přemístění výroby či zrušení pracovního místa zaměstnance či ze zdravotních důvodů zaměstnance, náleží i v případě dohody o skončení pracovního poměru zaměstnanci odstupné v zákonné výši.

 

Výši odstupného (pokud jsou důvody k ukončení ze strany zaměstnavatele) stanovuje zákoník práce takto:

  • 1 průměrný výdělek, pokud pracovní poměr trval méně než 1 rok,
  • 2 průměrné výdělky, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
  • 3 průměrné výdělky, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
  • pro případ, že rozvázáním pracovního poměru je pracovní úraz nebo nemoc z povolání je minimální výše odstupného 12 průměrných výdělků.

 

2) Výše podpory v nezaměstnanosti

V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku od počátku podpůrčí doby.

 

Pokud tedy důvod v dohodě není uveden, bude náležet podpora v této výši. Tomuto tedy lze rovněž předejít uvedením důvodu!

 

Výše podpory je poté vyšší a to: 

  • první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %,
  • další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a
  • po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

 

Rada a doporučení závěrem

Víme, že není jednoduché vyjádřit svůj nesouhlas vůči zaměstnavateli. Jednání o skončení pracovního poměru není příjemné. Braňte si však svá práva za každou cenu. Nebojte se říct, že nic nepodepíšete bez svého advokáta a neprodleně vyhledejte právní pomoc. Můžete tak zachránít buď nárok na odstupné nebo následnou vyšší podporu v nezaměstnanosti! Nenechte zneužívat svého slabšího postavení a chraňte si svá práva a nároky.