Základní charakteristika daňového řízení a jeho průběh.
Daňové řízení je řízení, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady.
Řízení je ukončeno splněním daňové povinnosti nebo jejím jiným zánikem. Daň je vypočítána ke dni zdaňovacího období, případně je vypočítána s ohledem na jiné rozhodné skutečnosti pro stanovení daně.
Daňové řízení je složeno z jednotlivých dílčích řízení. Mezi tyto dílčí řízení patří řízení nalézací, řízení, ve kterém dochází k placení daně, jakož i řízení o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích. Tato jednotlivá řízení se dále dělí na další fáze a postupy. Do nalézacího řízení lze zařadit řízení vyměřovací a řízení doměřovací. Do nalézacího řízení dále spadá řízení o řádném opravném prostředku, který může daňový subjekt uplatnit proti rozhodnutí, které správce daně vydal v řízení vyměřovacím nebo doměřovacím. Účelem vyměřovacího řízení je řádné stanovení daně. Daňový subjekt v rámci vyměřovacího řízení podává řádné daňové tvrzení. Tato povinnost plyne daňovému subjektu přímo ze zákona. Pokud daňový subjekt tuto povinnost nerealizuje přímo ze zákona, je k jejímu splnění vyzván správcem daně. V této fázi vyměřovacího řízení má daňový subjekt povinnost řádně daň vyčíslit, uvést rozhodné údaje a další stěžejní skutečnosti, které mu ukládá zákon či požaduje správce daně. Před uplynutím lhůty k podání řádného daňového přiznání má daňový subjekt právo podat opravné daňové přiznání nebo opravné vyúčtování. Pokud v této lhůtě podá daňový subjekt opravné daňové přiznání nebo vyúčtování, přihlíží správce daně pouze k tomuto opravnému daňovému přiznání nebo vyúčtování. Poté, co daňový subjekt učiní výše uvedené úkony, správce daně vyměří daňovému subjektu daň. Správce daně může daň dle okolností vyměřit na základě daňového přiznání či vyúčtování nebo z moci úřední. Poté, co proběhne řízení vyměřovací, může proběhnout také řízení doměřovací. Pokud daňový subjekt po podání daňového přiznání a vyměření daně zjistí, že je jeho daňová povinnost vyšší než je poslední známá daň, která mu byla vyměřena, uhradí rozdílnou částku mezi těmito daněmi. Tento postup lze uplatnit také v případě, že je daňová povinnost nižší, než poslední známá vyměřená daň. V této fázi řízení může daňový subjekt vznášet námitky proti postupu správce daně. Doměření daně může proběhnout také z úřední povinnosti.
Daňový subjekt je povinen daň zaplatit příslušnému správci daně. Daňový subjekt může daň zaplatit v hotovosti, bankovním převodem, kolkem nebo přeplatkem na jiné dani. Za rozhodný den platby se u platby uskutečněné prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovních služeb považuje den, kdy byla platba připsána správci daně na jeho bankovní účet. U platby v hotovosti se za rozhodný den považuje den, kdy si úřední osoba platbu převzala. V případě bezhotovostního převodu, k němuž je dán platební příkaz nebo je převod realizován prostřednictvím platební karty nebo obdobným platebním prostředkem, se rozhodným dnem platby rozumí den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.
Máte se správcem daně problémy? Zeptejte se v naší poradně Mgr. Hany Erbsové!