S kým se můžeme při jednání dále setkat?
Dle občanského zákoníku se můžeme setkat s tím, že místo jednání s podnikatelem, budeme jednat s jinou osobou oprávněnou jednat jeho jménem. Tato osoba se stává podnikatelovým zástupcem, kterému z nově vzniklého právního vztahu vzniká řada nových práv a povinností. Není ani výjimkou, že zastoupený podnikatel může mít ke správě jedné záležitosti zástupců více. Na tuto situaci však pohlížíme tak, že každý z nich může jednat samostatně, a to vždy v souladu se zájmy zastoupeného.
Občanský zákoník rozlišuje zastoupení podnikatele smluvní a zákonné.
Smluvní zastoupení:
U smluvního zastoupení máme dvě možnosti zastoupení podnikatele. V prvním případě hovoříme o vztahu mezi zmocněncem (zástupce) a zmocnitelem (zastupovaný). Prostředkem, který zajišťuje vymezení rozsahu činnosti, je zde smlouva o zastoupení, kterou mezi sebou zmíněné strany uzavírají. Pro osobu, s níž zmocněnec jedná, tento fakt potvrzuje (deklaruje) tzv. plná moc. Rozsah, který udáváme v plné moci, záleží pouze na ujednání obou stran. Smluvní zastoupení se využívá velmi často, ať například při podpisu smluv či při obchodních jednáních. Písemně bude plná moc vyžadována, pokud se nebude vztahovat pouze k jednomu určitému jednání, ale bude se jednat o tzv. generální plnou moc.
V případě druhém se jedná o tzv. prokuru, což je forma velmi obsáhlé plné moci. Prokuristu zmocňuje podnikatel (který je zapsán v obchodním rejstříku) k takovému jednání, ke kterému dochází při provozu obchodního závodu, popř. pouze pobočky (tedy pouhé části závodu). Udělení prokury si žádá několik formálností. Při pořizování prokury musí být výslovně uvedeno, že se o prokuru jedná (označení např. p.p./p.p.a./per procura) a musí být doplněna o podpis prokuristy. K prokuře se váže několik pravidel: osoba prokuristy nikdy nesmí být právnickou osobou, prokura je nepřenosná na jinou osobu a prokurista svou činnost musí vykonávat s péčí řádného hospodáře.
Zákonné zastoupení:
Tento typ funguje jako druhá alternativa smluvního zastoupení. Jde o zastoupení, které umožňuje sám zákon, a to v takových případech, kdy je nutné zajistit ochranu zájmů zastoupeného (tedy podnikatele) a naplňovat jeho práva, je-li to potřeba. Zákonným zástupcem podnikatele může být vedoucí odštěpného závodu, který spravuje a jedná ve věcech týkající se odštěpného závodu. Dále dle zákona zástupcem může být kterákoliv osoba, kterou podnikatel pověří (osoba pověřená) při provozu obchodního závodu ve všech obvyklých jednáních.
Avšak pozor! Jednání jeho zástupce zavazuje podnikatele, i když zástupce překročí rozsah oprávnění (neplatí to pouze v případě, kdy třetí strana o překročení pravomocí věděla, či vědět musela). Nejužší rozsah oprávnění mají zaměstnanci podnikatele, neboť jednají pouze v rozsahu obvyklém jejich pracovní náplně. Pohlédneme- li na podnikatele jakožto na právnickou osobu, může za ni jednat člen statutárního orgánu, a to ve všech záležitostech. I v případě, že by k dílčím povinnostem byl určen někdo jiný (např. právě již zmíněný zaměstnanec).
