Jaké jsou důvody pro zánik živnostenského oprávnění?
Živnostenské oprávnění je nezbytným nástrojem k podnikání a provozování živnosti. V tomto článku si představíme důvody, kterými živnostenský zákon podmiňuje zánik takového oprávnění.
Zánik živnostenského oprávnění
Základními dvěma důvody pro zánik živnostenského oprávnění jsou smrt podnikatele (v případě fyzických osob) a zánik právnické osoby provozující živnost. Nejedná se však o důvody absolutní. V případě úmrtí podnikatele mohou v provozováni živnosti pokračovat dědicové ze zákona nebo ze závěti, správce pozůstalosti, či vykonavatel závěti. V podnikání může pokračovat také manžel nebo partner i v případě, že není dědicem, ale je spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti. Ve specifických případech může v provozování živnosti pokračovat také insolvenční nebo svěřenecký správce. Pokud dojde u právnických osob k fúzi nebo rozdělení obchodní společnosti, může nástupnická společnost pokračovat v provozování živnosti za předpokladu, že do patnácti dnů ode dne právních účinků přeměny písemně oznámí pokračování v živnosti živnostenskému úřadu a současně ohlásí živnost nebo podá žádost o koncesi. Stejný princip se aplikuje také při převodu jmění na společníka.
Dalším důvodem pro zánik živnostenského oprávnění je uplynutí doby v případě, že bylo toto oprávnění omezeno na dobu určitou. Pokud však podnikatel před uplynutím doby platnosti živnostenského oprávnění oznámí, že hodlá v provozování živnosti pokračovat, nebo požádá o změnu rozhodnutí o udělení koncese vydané na určitou dobu, živnostenské oprávnění nezanikne.
Další možnosti zániku živnostenského oprávnění
Živnostenské oprávnění může být také zrušeno rozhodnutím živnostenského úřadu. K tomu dochází v případech, kdy podnikatel dále nesplňuje podmínky pro provozování živnosti stanovené živnostenským zákonem, neprokáže právní důvod užívání prostor nebo nastanou překážky k provozování živnosti. O podmínkách a překážkách provozování živnosti si můžete přečíst v jednom z našich dřívějších článků („Podmínky a překážky provozování živnosti“).
Návrhy na zrušení živnostenského oprávnění mohou přijít také ze strany třetích osob. Například se jedná o návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, pokud podnikatel neplní závazky vůči státu. U koncesovaných živností živnostenský úřad zruší nebo pozastaví provozování živnosti na návrh státní správy z důvodu, že dojde k závažnému porušení podmínek stanovených rozhodnutím o udělení příslušné koncese.
K pozastavení provozování živnosti dochází i v případech, kdy jsou v dané provozovně závažným způsobem porušeny povinnosti stanovené živnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy (např. hygienické předpisy apod.). V případě pozastavení provozování živnosti živnostenský úřad stanoví dobu, kdy nelze živnost provozovat. Tato doba nesmí být delší než jeden rok. Pokud v této době nedojde k odstranění důvodů k pozastavení provozování živnosti, může úřad živnostenské oprávnění daného podnikatele zrušit.
Živnostenský úřad zruší oprávnění také podnikateli, který neprovozuje živnost déle než čtyři roky. Tomu lze však předejít tak, že podnikatel přerušení provozování živnosti oznámí.
O zrušení živnostenského oprávnění může podnikatel také sám požádat. Živnostenský úřad pak zruší takové oprávnění ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve to však může být den doručení oné žádosti o zrušení. Pokud podnikatel datum v žádosti neuvede, je jeho oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu.
