Zaměstnanecké dílo

07. listopadu 2018  |  Matyáš Bokůvka

Zaměstnanecké dílo

Co je to zaměstnanecké dílo a jaký je rozdíl oproti klasickému autorskému dílu?

Autor vytvoří autorské dílo a následně k němu vykonává autorská práva. Toto je poměrně jasná a bezproblémová situace. Jak se ale podmínky změní, pokud je dílo vytvořeno zaměstnancem v rámci pracovněprávního poměru? Zákon č. 121/2000 Sb., Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „Autorský zákon“), s takovými případy počítá a upravuje je jako díla zaměstnanecká.

 

Zaměstnanecké dílo je takové autorské dílo, které bylo vytvořeno autorem ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu k zaměstnavateli. Případně se může jednat o dílo vytvořené v rámci pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. Velmi důležitá a do jisté míry klíčová je zde formulace „ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu“. V momentě, kdy zaměstnanec vytvoří dílo mimo tento rámec svých povinností, už se nejedná o zaměstnanecké, nýbrž o klasické autorské dílo. Naopak za zaměstnanecké dílo se považuje i dílo vytvořené autorem, který je orgánem, členem orgánu nebo společníkem obchodní společnosti.

 

Pokud není smlouvou, či jiným způsobem sjednáno jinak, platí, že zaměstnavatel vykonává k příslušnému zaměstnaneckému dílu majetková práva svým jménem a na svůj účet. Majetkovými právy se v dikci Autorského zákona myslí zejména právo dílo užít, sdělovat veřejnosti a právo na odměnu v souvislosti s užitím díla. Zaměstnanec vytvořením zaměstnaneckého díla souhlasí s tím, že zaměstnavatel může dílo zveřejnit, upravovat, dále zpracovávat (například v podobě překladu) a uvádět ho na veřejnost pod svým jménem. Pokud se jedná o dílo nedokončené, předpokládá se, že zaměstnanec udělil zaměstnavateli svolení k dokončení díla. Zaměstnavatel práva k dílu vykonává bez dalšího, což znamená, že není potřeba uzavírat další smlouvu, která by to přímo upravovala.

 

Samotný autor díla je tedy z povahy věci povinen zdržet se nakládání s dílem. Jeho osobnostní práva nicméně zůstávají nedotčena. Osobnostních práv se totiž autor vzdát nemůže, jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Základním osobnostním právem autora je právo osobovat si autorství díla. Zároveň má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud je jeho mzda ve zjevném nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu.

 

Autorský zákon se vztahuje na zaměstnanecká díla vytvořená po 1. 12. 2000. I na díla vytvořená před účinností Autorského zákona je však nutno aplikovat zásady nové úpravy. To platí také pro počítačové programy, databáze a fotografie ve smyslu § 2 (2) Autorského zákona, a to i navzdory tomu, že tato díla nebyla podle staré úpravy vůbec předmětem autorskoprávní ochrany.

Slovníček pojmů

Autor

=osoba, která dílo vytvořila.

Autorské dílo

dílo literární, jiné dílo umělecké nebo dílo vědecké. Je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Může být vyjádřeno i v podobě elektronické.

Užití díla

rozmnožování, rozšířování, pronájem, půjčování a vystavování díla. Užitím díla je také sdělování díla veřejnosti například prostřednictvím televizního a rozhlasového vysílání.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 121 / 2000 Sb., Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů - § 2, § 11, § 12 an., § 58

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím