Základní rozdíly mezi územním a stavebním řízením

14. října 2018  |  Alžběta Kartusová

Základní rozdíly mezi územním a stavebním řízením

V čem tato řízení spočívají a jaké jsou jejich fáze?

V této problematice se pohybujeme v oblasti správního práva a jak územní, tak také stavební řízení je jedním ze správních řízení, se kterými se můžeme setkat. Jejich obsah je však odlišný. Co tedy rozumíme územním řízením? U územního řízení posuzujeme typ dané (námi chtěné) stavby, a to zda lze tuto stavbu (např. rodinný dům) umístit do daného území (dané části obce apod.). Tato stavba musí být v souladu s územně plánovací dokumentací. Klíčovou roli zde hraje územní plán, který má na starost regulaci druhového využití pozemků v daném území. Důležitou roli zde hrají také účastníci, kteří se nám bezpodmínečně vyskytují v tomto řízení. Vždy se jedná o žadatele (tedy o osobu potencionálního stavebníka) a dále pak obec, na jejímž území má být stavba uskutečněna. Územní rozhodnutí má několik fází: Nejprve je nutné podat žádost (podává ji stavebník) o vydání požadovaného rozhodnutí (např. o umístění stavby, o změně využití území apod.) na příslušný stavební úřad, který je určen krajským úřadem. Další možnou, nikoliv nutnou, fází tohoto řízení je ústní jednání, které je potřebné zejména při stavbě velkých budov.  Další fází jsou námitky ke stavbě samé, a to například i ze strany souseda, jehož práva by novou stavbou mohla být narušena či by mu mohla vzniknout škoda, ten má tedy možnost do řízení vstoupit jako další účastník řízení. Cílem a konečnou fází tohoto řízení je vydání rozhodnutí spolu s odůvodněním možných námitek, které byly vzneseny. Po tomto rozhodnutí má každý, kdo by chtěl stavět, určenou lhůtu k podání žádosti o stavební povolení. I zde je možnost odvolání se proti rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

 

Proces EIA: Tento proces, který se nám objevuje především v územním řízení, posuzuje vliv dané stavby na životní prostředí v oblasti, ve které se vyskytuje. Kdokoli může na základě EIA podat připomínku ke stavbě, přestože tato osoba není účastníkem řízení. Je však pouze na stavebním úřadu, jak tyto připomínky zohlední.

 

V čem se tedy liší řízení stavební – druhé zmíněné? V tomto řízení si neklademe otázku, zda stavba v daném území stát může či nikoli, ale řešíme její konkrétní podobu (typ půdorysu, typ a barvu střechy apod.). Toto řízení navazuje na řízení územní a to i z toho důvodu, že je více specifické a řešíme detailnější podobu stavby.  Tak jako v předešlém řízení i zde máme několik účastníků: stavebníka, vlastníka stavby, vlastníka pozemku a dále pak osoby dotčené (nejen přímý soused, ale i soused souseda). I zde (velmi obdobně) máme několik fází řízení: podání žádosti, oznámení (stavebníkovi a vlastníkovi pozemku do vlastních rukou), ústní jednání (většinou v případě neznalosti poměrů). I zde máme právo vznést námitky ve stejné lhůtě, jako je tomu u řízení územního (viz výše). Cílem tohoto řízení je stavební povolení, na jehož základě můžeme dle stanovených podmínek pro provedení stavby stavbu zahájit.

 

Cílem těchto zdánlivě zdlouhavých správních řízení je především dohled na hospodářský vývoj, ale taktéž soudržnost společnosti, proto orgány veřejné správy i tímto způsobem koordinují záměry právnických i fyzických osob.

Slovníček pojmů

Stavební povolení

= požadovaný dokument, kterým prokazujeme povolení ke stavbě.

Územní plán

= dokumentace, která rozděluje daná území a stanovuje jejich podmínky k jejich využití a funkce.

Lhůta

= zákonem stanovený termín, do kterého je většinou nutno zahájit danou činnost (podaní odvolání apod.).

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon - § 84,§ 85, § 86 a násl., § 94 písm. a, § 95, § 108, § 109, § 110 a násl.

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím