Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody

25. listopadu 2018  |  Pavlína Šrubařová

Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody

Základní charakteristika výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody a podmínky jeho výkonu.

Výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody nařizuje trestní soud, v jehož obvodu má odsouzený trest vykonat.

 

Co je to vězeňská služba?

Vězeňská služba provádí střežení odsouzených vězňů a dozor nad nimi. Dále Vězeňská služba provádí dozor nad dodržováním podmínek ve věznicích. Je oprávněna dávat pokyny a příkazy dle zvláštního zákona a je oprávněna také používat omezení a donucovacích prostředků.

 

Co je místem výkonu trestu?

Místem výkonu trestu je věznice nebo zvláštní oddělení vazební věznice. V případě mladistvého je místem výkonu trestu věznice nebo zvláštní oddělení vazební věznice pro mladistvé (do 19 let věku). Místem výkonu trestu mohou být v určitých případech také prostory poskytovatele zdravotních služeb, mimo objekty spravované Vězeňskou službou.

 

Odsouzení jsou do věznice přijímáni na základě písemného nařízení výkonu trestu. K písemnému nařízení se připojuje pravomocný rozsudek, kterým byl odsouzenému trest uložen. Pravomocný rozsudek může být do věznice dodán také dodatečně.

 

Předtím, než je odsouzený přijat do věznice, musí být seznámen se svými právy a povinnostmi. Odsouzený musí být seznámen také s vnitřním řádem věznice a řádem výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody.

 

Ve věznicích jsou muži a ženy umístěni odděleně. Odděleně jsou ve věznicích umístěni vězni s infekčním onemocněním. Odděleni jsou mladiství od dospělých vězňů. Samostatně jsou umístěni v rámci věznice recidivisté, pachatelé s duševní poruchou a poruchou chování, pracovně nezařaditelní, či pachatelé velmi nebezpeční. Ve věznicích bývají zpravidla odděleni pachatelé úmyslných trestných činů a trestných činů nedbalostních. Při umísťování odsouzených nesmí být ohrožen účel uloženého trestu.

 

Typy věznic

Věznice se člení dle způsobu, jakým se v nich zajišťuje bezpečnost a dle režimu výkonu trestu. Věznice lze rozdělit na věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Odsouzený je do věznice s ostrahou zpravidla zařazen, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho zařazení do věznice se zvýšenou ostrahou. Do věznice se zvýšenou ostrahou je odsouzený zpravidla zařazen, pokud mu byl uložen výjimečný trest nebo mu byl trest uložen za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

 

Do věznice se zvýšenou ostrahou je zpravidla zařazen také odsouzený, který spáchal zvlášť závažný zločin, za který mu byl uložen trest ve výměře alespoň 8 let. Rovněž je do této věznice zařazen odsouzený, který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních 5 letech uprchl nebo se pokusil uprchnout z výkonu trestu nebo vazby či zabezpečovací detence. Při zařazení do věznice má soud možnost uvážit, do jakého typu věznice odsouzeného zařadí. Do jiného typu věznice může být odsouzený zařazen, pokud má soud za to, že bude s ohledem na závažnost trestného činu, kterého se dopustil a stupeň a závažnost narušení odsouzeného lépe zaručeno, aby vedl řádný život. Do věznice se zvýšenou ostrahou musí být vždy zařazen odsouzený, kterému bylo uloženo doživotí.

 

Zvláštní kategorii tvoří věznice pro mladistvé. O zařazení do příslušné věznice rozhoduje příslušný trestní soud.

 

Odsouzený nastupuje do věznice, kterou mu určí soud ve výzvě k nástupu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Z důležitých důvodů může být odsouzený umístěn i do jiné věznice. O přeřazení do jiné věznice rozhoduje soud na návrh odsouzeného nebo ředitele věznice. Ředitel věznice může podat návrh na přeřazení odsouzeného, pokud má za to, že přeřazení přispěje k účelu výkonu trestu.

 

Vnitřně se věznice člení na věznice s ostrahou, s nízkým stupněm nebezpečí, se středním stupněm nebezpečí a vysokým stupněm nebezpečí. Kritériem vnitřního členění věznic je míra vnějšího a vnitřního rizika.

 

Nástup k výkonu trestu odnětí svobody

Pokud se rozhodnutí, kterým byl pachatel trestného činu odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, stane vykonatelným, zašle příslušný soud věznici dané rozhodnutí a vyzve odsouzeného, aby ve stanovené lhůtě nastoupil k výkonu trestu. Odsouzenému může soud stanovit přiměřenou lhůtu k obstarání vlastních záležitostí. Lhůta k obstarání vlastních záležitostí nesmí být delší než 1 měsíc od právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzenému trest uložen.

 

Odsouzený je dodán do výkonu trestu, pokud dobrovolně nenastoupí k jeho výkonu. Odsouzený je do výkonu trestu dodán také, pokud je nebezpečný nebo existuje důvodná obava, že se bude skrývat. Dalším důvodem k dodání do výkonu trestu je situace, kdy hrozí, že odsouzený uprchne.

Slovníček pojmů

Odsouzený

je osobou, která byla pravomocně uznána vinnou ze spáchání trestného činu.

Článek je založený na těchto zákonech

  • zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody - § 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 12a
  • zákon č. 40/1990 Sb., trestního zákoníku - § 56

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím