Kdy a kým může být vyhlášen v zemi stav nouze nebo stav ohrožení a co je výjimečný stav?
Když se řekne výjimečný stav, většině lidí se vybaví scény z válečných filmů nebo přírodní katastrofy. Tento článek vysvětluje pojem výjimečného stavu a jiných podobných opatření, která mohou nastat při neobvyklých situacích, v nichž se může naše země ocitnout.
Výjimečný stav a stanné právo – pohled do historie
Výjimečný stav jako takový není v českém právu vymezen. Když se podíváme do historie, můžeme se v této souvislosti setkat s pojmy civilní výjimečný stav a stanné právo. Stanné právo bylo v rámci civilního výjimečného stavu vyhlášeno říšským protektorem Reinhardem Heydrichem v období protektorátu, a to na dobu 28. 9. 1941–20. 1. 1942. Vyhlášení stanného práva umožňovalo odchýlit se od platného práva. Občané se nemohli například shromažďovat a také byla omezena provozní doba některých podniků.
Současná právní úprava
V českém právním řádu nalezneme tuto problematiku zejména v krizovém zákoně a v zákoně o bezpečnosti České republiky. Dle závažnosti rozlišujeme stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení a válečný stav.
Stav nebezpečí
Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje (v Praze primátor hlavního města Prahy), jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. Může být vyhlášen pro celé území kraje nebo jeho část nejdéle na dobu 30 dnů (dobu lze prodloužit pouze se souhlasem vlády).
V případě, že je ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Nouzový stav
Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.
Nouzový stav vyhlašuje vláda (při nebezpečí z prodlení může vyhlásit i předseda vlády) v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu (nejdéle na 30 dnů, kdy tuto dobu lze prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny) a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.
Stav ohrožení
Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. Je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlas nadpoloviční většiny všech senátorů.
Válečný stav
Nejzávažnějším krizovým stavem je válečný stav. Tento vyhlašuje Parlament ČR. Jedná se o situaci, kdy je ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
Jak se o vyhlášení dozvím a odkdy platí? Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Ať už je vyhlášen v zemi jakýkoli z výše uvedených stavů, je třeba sledovat aktuální vývoj situace a dodržovat pokyny státních orgánů tak, aby byla zabezpečena ochrana naší země a obyvatelstva.