Veřejný ochránce práv

10. listopadu 2018  |  Alžběta Kartusová

Veřejný ochránce práv

Jaká je jeho úloha? Kdy se na něj obrátit?

Veřejný ochránce práv, známý jako ombudsman, slouží k ochraně práv každé osoby (PO i FO), která se na něj obrátí a také před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je toto jednání v rozporu s právem (nebo v případě nečinnosti) a neodpovídá principům dobré správy a demokratického státu. Osoba ombudsmana je volena Poslaneckou sněmovnou s funkčním obdobím 6 let (s možností být zvolen na 2 volební období). Sídlo veřejného ochránce práv se nachází v Brně, aktuálním ombudsmanem je Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.

 

Osoba, která by se setkala se zřejmě špatným postupem úřadu či jiné instituce, má právo obrátit se na jeho osobu prostřednictvím písemné stížnosti, tzv. podnětu, kde řádně vylíčí:

 

  • okolnosti odůvodňující podání takového podnětu,
  • jméno a příjmení osoby podávající podnět (popř. sídlo, název, oprávněnou osobu k jednání u               PO),
  • úřad, proti němuž podnět směřuje, případné přiložené rozhodnutí (bylo-li již o věci úřadem                 rozhodnuto),
  • velmi důležitý doklad o tom, že sám stěžovatel již ze své vlastní iniciativy vyzval k nápravě.

 

Ombudsman jedná na základě tohoto podnětu fyzické či právnické osoby či podnětu, který byl adresován poslanci či senátorovi (či jedné z komor Parlamentu), kteří ho postoupili ombudsmanovi. Ombudsman také může zahájit svou činnost ze své vlastní iniciativy. Jestliže ombudsman svým šetřením nezjistí porušení právních předpisů či jiné pochybení, vyrozumí stěžovatele a příslušný úřad o svých krocích.

 

Ochránce zahájí šetření, jestliže daná činnost spadá pod jeho kompetence a podnět splňuje všechny náležitosti (viz výše) nebo věc může odložit (nezabývat se daným podnětem) například z důvodu, že podnět podala nekompetentní osoba. Pokud se ombudsman rozhodne v daném okamžiku se věcí nezabývat, neznamená to, že není šance na jeho vyřešení. Můžeme však očekávat, že každého, kdo nesplnil některé z požadavků (které musí podnět obsahovat), se ochránce bude snažit stěžovatele poučit, kde a jakým způsobem může podnět napravit či se obrátit na jinou příslušnou složku, která se o daný podnět postará.

 

Jestliže je podnět správně zaslán a ombudsman ve svém šetření zjistí, že došlo k pochybení, má několik možností, jak věc řešit. Může vyzvat daný úřad, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřil ke svému zjevnému pochybení a zajistil případnou nápravu. Ombudsman může žádat zjednání nápravy návrhem na  odstranění nečinnosti, zahájení disciplinárního řízení či obdobné řízení, zahájení řízení pro trestný čin, přestupek či jiný správní delikt či poskytnutí náhrady škody.

 

Ač zákonná úprava dává širokou škálu působnosti ochránce práv, nemůže ani on zasahovat do všech kompetencí ostatních složek. Nelze šetřit (a rovněž si stěžovat prostřednictvím osoby ombudsmana) například na rozhodnutí soudů všech stupňů a typů, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, postup exekučních úřadů, orgány činné v trestné činnosti atd.

 

Pozice ombudsmana přispívá z velké části k prosazení práv a k rovnému zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví či věk. Velkou pomoc poskytuje obětem diskriminace či sleduje proces vyhoštění cizinců.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 349/1999 Sb., Zákon o Veřejném ochránci práv: § 1 a násl., § 9 a násl.

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím