Pojďme si společně přiblížit institut veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku.
Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku (v tomto článku dále pouze „veřejná soutěž“) je spolu s dražbou a veřejnou nabídkou jedním ze zvláštních způsobů uzavírání smlouvy. Úpravu těchto tří smluvních institutů najdeme v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), veřejná soutěž je konkrétně upravena v ustanoveních § 1772 až 1779 OZ.
Na následujících řádcích si shrneme podstatné informace o tomto způsobu uzavírání smluv, přičemž bez povšimnutí nezůstanou ani nejpodstatnější rozdíly mezi veřejnou soutěží a procesem zadávání veřejných zakázek.
Proč je veřejná soutěž zvláštním způsobem uzavírání smluv?
Standardní proces uzavírání smlouvy (tzv. obecný kontraktační proces) je upraven v ustanoveních § 1731 a násl. OZ. Zjednodušeně řečeno, smlouva je uzavřena přijetím, čili akceptací, návrhu na uzavření smlouvy neboli nabídky. OZ v těchto ustanoveních blíže upravuje náležitosti jak návrhu na uzavření smlouvy, tak jeho přijetí. Sluší se dodat, že smlouvy uzavíráme prakticky na denní bázi, a to často i nevědomky – při nákupu potravin, jízdenky do MHD, při návštěvě kadeřníka, apod.
Veřejná soutěž se liší oproti výše zmíněnému „standardnímu“ způsobu uzavírání smluv zejména tím, že se jedná o formalizovanější proces, kde je třeba dbát podmínek, které jsou v zákoně uvedeny. Dalším rozdílem je, že nabídka k uzavření smlouvy standardně směřuje vůči konkrétní osobě, nikoliv však právě u veřejné soutěže, která směřuje vůči neurčitému počtu osob.
Jaké jsou náležitosti a podmínky veřejné soutěže?
Veřejná soutěž je vyhlášena písemnou výzvou k podávání nabídek neurčitým osobám. Tato výzva by měla obsahovat specifikaci předmětu plnění, a to alespoň obecným způsobem, dále pak způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podávat, a lhůtu pro oznámení vybrané nabídky. Výzva by pak měla být vhodným způsobem uveřejněna – zpravidla na internetu. Subjekt, který výzvu k podávání nabídek činí, se nazývá vyhlašovatel. Ti, kdo nabídku do veřejné soutěže stanoveným způsobem podávají, se nazývají navrhovatelé.
Po uplynutí lhůty pro předkládání nabídek vybere vyhlašovatel nejvhodnější nabídku a její přijetí oznámí způsobem a ve lhůtě, které stanovil v podmínkách soutěže (tedy zpravidla právě ve výzvě pro podávání nabídek). Způsob výběru nabídky může být určen vyhlašovatelem předem – pokud tomu tak je, vyhlašovatel musí tímto způsobem vybrat nejvhodnější nabídku. Pokud však vyhlašovatel žádný způsob výběru nabídky nestanoví, je oprávněn vybrat si tu nabídku, která mu nejlépe vyhovuje. Vyhlašovatel má také právo odmítnout všechny předložené nabídky, ale to pouze v tom případě, že si to v podmínkách soutěže vyhradil. Vyhlašovatel po výběru nejvhodnější nabídky a jeho oznámení musí rovněž bez zbytečného odkladu vyrozumět i ty navrhovatele, kteří v soutěži neuspěli.
Podobnost s procesem zadávání veřejných zakázek?
Čtenářům může veřejná soutěž připomínat proces zadávání veřejných zakázek. Zčásti oprávněně. Zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Veřejná zakázky zadávají tzv. zadavatelé, tedy okruh osob, jenž je vymezen v ustanovení § 4 ZZVZ. U veřejné soutěže okruh vyhlašovatelů vymezen není, může jím tak být i fyzická osoba. Obecně lze říci, že ačkoli si jsou oba procesy svým způsobem podobné, je proces zadávání veřejných zakázek podstatně formalističtější – ZZVZ obsahuje pro jednotlivé druhy zadávacích řízení pravidla, od kterých se zadavatel zpravidla nemá možnost odchýlit. Je tomu tak zejména proto, že v případě veřejných zakázek jde o hospodaření s veřejnými prostředky, které by měly být vynakládány transparentně, hospodárně a nediskriminačně. Ze stejného důvodu vykonává nad procesem zadávání veřejných zakázek dozor Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vzhledem k tomu, že veřejná soutěž je – na rozdíl právě od veřejných zakázek – soukromoprávním institutem, nespadá kontrola dodržování pravidel veřejné soutěže do působnosti ÚOHS.