Vazba je taky trest. Nebo snad ne?
Vazba je institutem trestního řízení spočívajícím v dočasném zbavení osobní svobody obviněného na základě rozhodnutí soudu. Účelem je, aby obviněnému bylo zabráněno:
a) Vyhýbat se trestnímu stíhání nebo trestu tím, že by uprchl nebo se skrýval
b) V působení na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání
c) Pokračovat v trestné činnosti
Pokud tedy nastanou obavy, že obviněný uprchne, bude se snažit ovlivnit svědky či jiné osoby či bude chtít pokračovat v trestné činnosti, může být umístěn do vazby.
Podmínkou je, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.
Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno skutkovými okolnostmi, to znamená, že výše uvedené důvody je nutné dostatečně odůvodnit. Vzít do vazby lze pouze obviněného, za jehož úmyslný trestný čin, za nějž je stíhán, zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje dvě léta, u nedbalostního trestného činu tři léta.
Maximální délka trvání vazby záleží na závažnosti trestného činu, pro který je vedeno trestní řízení. Měla by však trvat pouze nezbytně nutnou dobu. Je-li vedeno trestní stíhání pro přečin, celková doba trvání vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout jeden rok, dva roky u zločinu, tři roky u zvlášť závažného zločinu a čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin, za který lze uložit výjimečný trest. Čas stráven ve vazbě se započítává do případného trestu odnětí svobody, to znamená, že pokud bude někdo odsouzen na pět let odnětí svobody a před pravomocným rozsudek byl ve vazbě půl roku, daných šest měsíců se započtou do uděleného trestu. Odsouzenému nástupem do věznice bude zbývat 4,5 roku trestu odnětí svobody.
Obviněný může kdykoli žádat soud o propuštění z vazby. Za předmětnou žádost se považuje i návrh obviněného na přijetí některého z opatření nahrazujících vazbu. Pokud je však žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci posledního rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby, nebo kterým bylo rozhodnuto o dalším trvání vazby nebo o změně důvodů vazby.
Důležité je si uvědomit, že trest odnětí svobody je trestněprávní sankcí, účelem je tedy odsouzeného potrestat. Vazba je naopak institut zajišťující, nemá povahu trestu ani nemá působit výchovně, jelikož se vůbec nerozhoduje o jeho vině, nýbrž jde pouze o zajištění obviněného.