Poškozený v trestním řízení

08. listopadu 2018  |  Tereza Tomšová

Poškozený v trestním řízení

Kdo je za něj považován a jaká procesní práva mu přísluší?

Hovoří-li se o osobě poškozené v trestním řízení, má se na mysli osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Takto je poškozený definován v dikci trestního řádu a je považován za jednu z procesních stran trestního řízení, jíž náleží řada nejen procesních práv, o nichž by měl být v dané situace řádně poučen. Zákon nám podává i negativní vymezení pojmu a za poškozeného nelze pokládat toho, kdo se sice cítí být trestným činem morálně či jinak poškozen, ale újma, jež mu vznikla, není přímo zapříčiněná v důsledku spáchaného trestného činu.

 

Co se týká příslušných práv poškozeného, mezi ta základní se řadí účast na hlavním líčení, vyjádření se k věci před skončením řízení, návrh na doplnění dokazování nebo oprávnění nahlížet do spisu. Jejich uplatnění ovšem není povinné a je na rozhodnutí poškozeného, zda jich využije či se jich případně vzdá. Poškozený často vystupuje v pozici svědka a může tak být slyšen. Není-li poškozený plně svéprávný (tzn. zletilý) nebo je ve svéprávnosti omezen, vykonává jeho práva zákonný zástupce či opatrovník.

 

Zásadním oprávněním poškozeného je podání návrhu na požadavek, aby soud uložil v odsuzujícím rozsudku osobě, jež spáchala trestný čin, který zapříčinil způsobenou škodu (újmu), povinnost nahradit mu v penězích škodu, nebo nemajetkovou újmu. Návrh však musí být podán nejpozději u hlavního líčení před tím, než dojde k zahájení dokazování a dále se vyžaduje, aby z něj bylo patrné, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok uplatňuje, přičemž je poškozený povinen tato tvrzení doložit. Tomuto návrhu podanému v rámci trestního řízení se přezdívá tzv. adhézní řízení, jež probíhá současně s ním. V případě, že je v odsuzujícím rozsudku přiznán nárok na náhradu způsobené újmy, je poškozený odkázán na občanskoprávní řízení, kde se dále postupuje podle příslušných předpisů. Existuje zde však i možnost smírného řešení, které trestní řád připouští.

 

Poškozený se může v trestním řízení nechat zastoupit zmocněncem, jímž může být fyzická osoba, která je plně svéprávná (nemusí jím být advokát), ale také jím může být i osoba právnická. Úlohou zmocněnce je zákonné oprávnění za poškozeného činit návrhy, podávat žádosti a pokud je to zapotřebí, tak i opravné prostředky. Dále je možné, aby se účastnil všech úkonů, jichž je oprávněn se zúčastnit poškozený a vykonával za něj oprávnění uvedená výše, avšak vyjma těch, u nichž je zapotřebí osobní výkon (např. výslech). Jsou mu také doručovány všechny písemnosti vyjma těch, kdy se poškozenému zasílá výzva, aby osobně něco vykonal.  Pokud je v daném případě vyšší počet poškozených, je pro účely hospodárnějšího a rychlejšího průběhu řízení zvolen společný zmocněnec.

 

Je zapotřebí rozlišovat a nezaměňovat osobu poškozenou s obětí trestného činu, jelikož za oběť je považována každá osoba, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu. Její vymezení je o něco širší a úpravu nalezneme ve zvláštním zákoně o obětech trestných činů. Nicméně není vyloučeno, aby byl poškozený současně považován za oběť trestného činu.

Slovníček pojmů

Adhézní řízení

= projednání nároku poškozeného na náhradu škody způsobenou trestným činem v rámci trestního řízení.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - § 43-47, § 50-51

Řešíte něco podobného?

Nechte si poradit advokátem.
Stačí zadat případ.

Zadat případ

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím