Kdy se to vyplatí a jaké jsou její náležitosti? K čemu vlastně slouží?
Ústavní stížnost představuje specifický ochranný prostředek v soudním řízení. Podat ji může každý, komu bylo rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci zasaženo do jeho základních lidských práv a svobod, dále též zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, bylo-li zasaženo do práva na samosprávu tohoto územního celku.
Náležitosti kolem ústavní stížnosti upravuje zákon o Ústavním soudu. Ke správnému podání ústavní stížnosti je třeba porušení/zasažení do základních lidských práv a svobod upravených v Ústavě České Republiky, Listině základních práv a svobod či v mezinárodních smlouvách ratifikovaných a vyhlášených v ČR.
Aby nebyla ústavní stížnost odmítnuta, je třeba dodržet určité kroky, které spočívají mj. v tom, že muselo dojít k řádnému vyčerpání všech dostupných opravných prostředků.
Vystupuje zde stěžovatel – ten kdo podává stížnost a hlavní a vedlejší účastníci. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem, je povinen v ústavní stížnosti uvést jaké právo bylo porušeno, kterým rozhodnutím, v čem spatřuje toto porušení a jaký orgán toto rozhodnutí vydal. Dalšími náležitostmi jsou popis dosavadního průběhu řízení a skutkových okolností, argumentace – vysvětlení proč by mělo být Ústavní soudem vyhověno této stížnosti a petit, což je návrh na rozhodnutí a takovýmto návrhem je soud vázán. Ústavní stížnost samozřejmě musí být podepsána a datována.
Pokud Ústavní soud shledá ústavní stížnost důvodnou, může zrušit napadené rozhodnutí a v případě stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci zakázat příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval a obnovil stav před porušením.
Ústavní soud rozhoduje nálezem. Tyto nálezy můžete nalézt na webových stránkách Ústavního soudu České republiky.