Je to trestné? Kdo je pachatelem a jak se mám bránit?

V každém člověku evokuje slovo „obydlí či domov“ něco jiného. Všichni se ale zřejmě shodnou na faktu, že toto místo by mělo být místem jistoty a bezpečí. Pocit bezpečí je základní lidskou potřebou a k tomu, aby člověk mohl správně fungovat a plnit své každodenní cíle a povinnosti, potřebuje tuto jistotu naplnit. Ne každý však toto štěstí ve svém životě má.

 

Právní úpravu přesně nazvanou jako týrání osoby žijící ve společném obydlí, bychom nalezli v zákoně č. 40/2009 Sb., v trestním zákoníku.  O co se jedná a jaké jednání si pod tím můžeme představit? Jedná se o trvající trestný čin (neboť jde ve většině případů o dlouhodobý problém) a může mít různý charakter – psychický, fyzický či může nabýt sexuálního podtextu. Jedná se o čin, který je vždy velmi precizně ukryt před okolím, před veřejností (před přáteli, rodinou apod.). Úprava hovoří obecně, hovoří pouze o osobě žijící ve společném obydlí, ale dále tuto osobu nespecifikuje. Nejvyšší soud se však tímto pojmem zabýval a hovoří zcela jasně. Osoba ve společném obydlí může být manžel/ka, partner, ale řadí se sem i vztah mezi sourozenci, vztah vůči seniorům v domácnosti či jiné osobě (bez rodinných vazeb), která je „pouhou“ osobou zdržující se ve společném obydlí (například nájemník).

 

Skutková podstata – tedy podstata, díky které se nějaký čin dá považovat za trestný, spočívá v tom, že pachatel se opakovaně dopouští jednání, které se vyznačuje vyšším stupněm hrubosti a krutosti, kterou poškozená osoba oprávněně pociťuje jako těžké příkoří ze ztráty lidské důstojnosti.

 

Jestliže je osoba týraná, setkává se se značnou dávkou agrese, tedy destruktivním chováním, které právě směřuje k fyzickému (brachiálnímu) či slovnímu útoku. Cílem veškerého typu agrese je především zastrašit druhého, poškozovat osobu či se jí zmocnit nebo dokonce odstranit. Proto není vhodné se nadále zdržovat v tomto stavu a je nutno reagovat a postavit se takovému jednání vůči vlastní osobě.

 

Za tento trestný čin hrozí osobě, která jednala takovým destruktivním chováním vůči druhé osobě, trest ve formě odnětí svobody na 6 měsíců až 4 léta. Sazba se zvyšuje, je-li týrání osoby prováděno surovým způsobem, je způsobena těžká újma na zdraví, je takto pácháno nejméně na dvou osobách nebo páchá-li takový čin po delší dobu, a to na 2 roky až 8 let. Způsobí-li pachatel těžkou újmu na zdraví nejméně u dvou osob či smrt, pohybuje se trest v rozmezí od 5 do 12 let.

 

Jak se bránit, když jsme takovému jednání přímo vystaveni? Není dobré v takové situaci zůstat osamělým. Je tedy v prvé řadě vhodné kontaktovat a sdělit problém osobě, které týraná osoba věří (kamarád, ostatní členové rodiny apod.). Dalšími kroky, které vyřeší tuto situaci, je kontaktování center, která se těmito případy zabývají. Může se jednat například o linku důvěry, intervenční centrum, linku pro oběti domácího násilí (tzv. DONA) a jiné. V neposlední řadě se doporučuje nahlásit tento stav i policii, která zajistí potřebné kroky. Velmi důležité je včasné řešení problémů, jelikož ne v jednom případě bylo na prvotní jednání pozdě.