Co je považováno za obecné ohrožení? Jak zní jeho definice? Kdo se obecného ohrožení může dopustit?
Trestný čin „obecné ohrožení“ je upraven v trestním zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., dále jen TZ) v hlavě sedmé pod názvem "trestné činy obecně nebezpečné". Tyto typy trestných činů jsou určeny k ochraně lidského života, zdraví a majetku.
Trestní zákoník definuje v § 272 obecné ohrožení jako „vydání lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného nebezpečného jednání. Obecného ohrožení se také dopustí osoba, která by toto obecné nebezpečí zvýšila nebo ztížila jeho odvrácení nebo zmírnění“ (objektivní stránka tč).
Výše popsané způsoby jednání jsou alternativní, což znamená, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačí naplnění pouze jednoho znaku ze základní skutkové podstaty popsané v § 272 TZ.
Obecné ohrožení se vyznačuje několika charakteristickými prvky. Již z definice v trestním zákoníku vyplývá, že při obecném ohrožení není ohrožena pouze jedna osoba, ale musí se jednat o více osob, které jsou konkrétně a bezprostředně ohroženy (na životě, zdraví či je ohrožen jejich majetek). Zákon nám nestanovuje nejnižší počet ohrožených osob. Tento počet vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, který nejnižší počet osob ustanovil na sedm. Nejvyšší soud ve své judikatuře také upozorňuje, že v případech obecného ohrožení není rozhodující, že výsledný větší počet ohrožených osob se do stavu obecného nebezpečí dostával jednáním pachatele v krátkém časovém intervalu postupně, a nikoliv najednou ve stejném okamžiku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2013, sp.zn. 4 Tdo 1094/2013–36). K tomu, abychom mohli označit obecné ohrožení jako úmyslný trestný čin, nikoliv jako obecné ohrožení z nedbalosti (viz níže), je nutná přítomnost pachatelova jednání a nastalý účinek z něj, tedy tzv. kauzální nexus.
V definici obecného ohrožení se nadále hovoří o „škodě velkého rozsahu“ (§130 TZ) v rámci újmy na cizím majetku (nikoliv pachatelův majetek), kdy se právě škodou velkého rozsahu rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč.
§ 273 trestního zákoníku popisuje též obecné ohrožení z nedbalosti. Má-li soud v těchto případech posoudit, zda byl čin spáchán z nedbalosti, musí v první řadě zjistit, zda osoba, která způsobila obecné ohrožení nezachovala potřebnou míru opatrnosti, což je kritérium nedbalosti, a to ve formě vědomé i nevědomé. (usnesení NS ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 4 Tdo 904/2017–24)
Jaká hrozí trestní sazba za obecné ohrožení dle § 272 TZ? Pokud osoba naplní znaky trestného činu obecného ohrožení dle § 272, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let. Trestní sazba však může být navýšena až na osm až patnáct let, a to v případech, kdy je spáchán tento čin buď pachatelem jako členem organizované skupiny nebo spáchá-li pachatel tento čin opětovně v krátké době, spáchá-li škodu velkého rozsahu anebo způsobí tímto činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob či smrt.
V případech, kdy pachatel tímto činem úmyslně způsobil smrt nebo spáchal-li trestný čin obecného ohrožení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, hrozí mu trestní sazba 12 až 20 let.