Že to zní divně? Opravdu se i právnická osoba může dopustit trestného činu!
Trestného činu se může dopustit fyzická i právnická osoba, přičemž na fyzickou osobu se použije trestní zákoník (v případě nezletilého zákon o soudnictví ve věcech mládeže), zatímco na právnickou osobu, která spáchala trestný čin se primárně použije zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "TOPOZ"), sekundárně pak i trestní zákoník.
Trestání právnických osob funguje na principu tzv. přičitatelnosti. Jde o základní podmínku trestní odpovědnosti těchto osob. Právnická osoba je fiktivní a uměle vytvořená osoba, která sama nemůže protiprávně jednat, přičítá se jí tedy protiprávní jednání, kterého se dopustil v rámci činnosti této právnické osoby nebo v jejím zájmu:
-
její statutární orgán, jeho člen či osoba oprávněná za ni jednat,,
-
ten, kdo v ní vykonává kontrolní a dozorčí činnost,
-
ten, kdo vykonává rozhodující vliv na jejím řízení,
-
zaměstnanec při plnění pracovních úkolů.
Právnická osoba se může dopustit pouze některých trestných činů, které nalezneme v trestním zákoníku. Nemůže se většinou již z logiky věci dopustit např. trestného činu zabití, trestného činu dvojího manželství, trestného činu opilství či trestného činu vlastizrady. Takové negativní vymezení nalezneme v §7 TOPOZ.
Trestání právnických osob je založeno na zásadě souběžné a nezávislé odpovědnosti fyzických a právnických osob. Znamená možnost trestat za totéž protiprávní jednání právnickou i fyzickou osobu zároveň a také možnost trestat pouze právnickou osobu za protiprávní jednání v takovém případě, kdy žádná fyzická osoba trestána nebude, a to proto, že se nezjistí, která fyzická osoba takto jednala.
Za spáchané trestné činy lze právnické osobě uložit pouze tyto tresty:
- zrušení právnické osoby,
- propadnutí majetku,
- peněžitý trest,
- propadnutí věci,
- zákaz činnosti,
- zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži,
- zákaz přijímání dotací a subvencí,
- uveřejnění rozsudku.
Pokud právnická osoba dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a:
- odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, nebo
- škodlivému následku zamezila, nebo
- škodlivý následek napravila, nebo
- učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.
Může dojít k zániku trestní odpovědnosti. Tomuto institutu se říká účinná lítost. Tímto způsobem lze dosáhnout zániku tretsní odpovědnosti ve všech případech trestných činů vyjma těch, které jsou vyjmenované v §11 odst. 2 TOPOZ, tzn. např.ne za trestný čin podplácení, přijetí úplatku či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
Trestní odpovědnost také přechází na nástupce právnické osoby, tzn. že i její právní nástupci budou za takové protiprávní jednání trestně odpovědní a ponesou trestněprávní následky.