Základní informace o státním rozpočtu, jeho složkách a způsobu jeho sestavení a schvalování.
Státní rozpočet lze charakterizovat jako finanční vztahy, kterými jsou zabezpečovány některé funkce státu v rozpočtovém roce. Státní rozpočet je souborem finančních dokumentů. Mezi tyto dokumenty patří zákon o státním rozpočtu (vždy na určitý rozpočtový rok), rozpis ukazatelů státního rozpočtů a podrobné rozpočty organizačních složek států. Do těchto dokumentů patří také změny uvedených dokumentů. Rozpočtovým rokem se rozumí rok kalendářní.
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy příjmy stanovené dle zákona. Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy a výdaje v rozpočtovém roce. Dále státní rozpočet obsahuje různé finanční položky, které spadají do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje ve státním rozpočtu se člení na jednotlivé kapitoly. Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu. Ukazateli střednědobého výhledu jsou předpokládané výdaje na programy v rámci státního rozpočtu nebo projekty, které jsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie. Tyto uvedené položky jsou při vypracovávání návrhu zákona o státním rozpočtu závazné. Ve státním rozpočtu jsou obsaženy také dotační vztahy státu k rozpočtům územních samosprávních celků a státním fondům. Příjmy státního rozpočtu jsou stanoveny zákonem. Mezi tyto příjmy lze zařadit například vybrané daně a poplatky, zákonná pojištění, příjmy plynoucí z organizačních složek státu apod. Mezi výdaje státního rozpočtu patří vše, co je ze státního rozpočtu hrazeno. Typy výdajů stanoví zákon. Některé z výdajů podléhají souhlasu vlády.
Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává Ministerstvo financí. Při jeho tvorbě spolupracuje ministerstvo se správci jednotlivých kapitol, územními samosprávními celky nebo dobrovolnými svazky obcí. Ministerstvo financí při vypracovávání návrhu zákona dále spolupracuje s regionálními radami soudržnosti a státními fondy. Ministerstvo financí práce na vypracování návrhu zákona rovněž koordinuje a řídí. Správci kapitol, územní samosprávní celky, jakož i další subjekty mají povinnost Ministerstvu poskytnout potřebné údaje. Rozsah a strukturu poskytnutých údajů, jakož i termín, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Návrh celkových příjmů a výdajů kapitol Poslanecké sněmovny, Senátu, Ústavního soudu, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu či Veřejného ochránce práv, předloží správci kapitol rozpočtovému výboru do 20. 6. běžného roku. Pokud nedojde k rozhodnutí dle výše uvedených kritérií ve stanoveném termínu a správci kapitol nepřekročí celkové výdaje podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud jsou výdaje vyšší, je nutné schválení výdajů ze strany ministra financí. Jednotliví správci kapitol spravují návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systému. Návrh zákona o státním rozpočtu pro daný rozpočtový rok předkládá Ministerstvo financí vládě. Vláda tento návrh předkládá Poslanecké sněmovně. Termíny předložení návrhu zákona upravuje Jednací řád Poslanecké sněmovny. Vláda je povinna návrh zákona předložit Poslanecké sněmovně minimálně 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k návrhu zákona je povinna vláda Poslanecké sněmovně předložit do 15 dnů před prvním čtením návrhu zákona. Pokud není ve stanovené době schválen zákon o státním rozpočtu pro daný rozpočtový rok, vzniká rozpočtové provizorium. Za řádné plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda má povinnost předložit Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, ve které vláda vyhodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu. Ministerstvo financí má povinnost průběžně hodnotit pokladní plnění státního rozpočtu. O hodnocení podává vždy po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informace vládě. Informace by měly být taktéž veřejně přístupné. Pokud svou povinnost Ministerstvo financí nesplní, Poslanecká sněmovna má právo pozastavit poskytování prostředků ze státního rozpočtu. Pozastavení poskytování prostředků může trvat až do splnění výše uvedené povinnosti.