Rozklad jako řádný opravný prostředek

11. listopadu 2018  |  Tereza Tomšová

Rozklad jako řádný opravný prostředek

Pro jaké řízení je tento opravný prostředek typický? A jaká jsou jeho specifika?

S institutem rozkladu se setkáváme v rámci správního řízení, kde představuje jeden z řádných opravných prostředků, jehož klíčová role spočívá v možnosti oprávněné osoby bránit se jeho prostřednictvím proti autoritativnímu rozhodnutí, které bylo vydáno správním orgánem v prvním stupni. Obecnějším prostředkem spadajícím do této kategorie je odvolání, od něhož je do jisté míry rozklad odvozený a průběh obou řízení vychází z obdobných principů.

 

Právní úprava rozkladu, stejně tak i odvolání, je obsažena ve správním řádu, konkrétně v § 152, kde jsou uvedeny podmínky pro jeho podání. Za jeden z hlavních znaků lze považovat to, že je rozklad podáván proti nepravomocnému rozhodnutí, jež bylo vydáno ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, popřípadě osobami stojícími v čele těchto ústředních orgánů – ministrem, respektive vedoucím. Jedná se tedy o rozhodnutí vydaná jednotlivými resortními ministerstvy a ze skupinu jiných ústředních správních úřadů je možno uvést Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či Český statistický úřad.

 

Rozklad lze podat ve lhůtě 15 dní ode dne, kdy bylo některým z možných způsobů prvostupňové rozhodnutí oznámeno (v tomto případě zpravidla doručením), přesněji řečeno začátek běhu lhůty je den následující po doručení rozhodnutí. Aby byla zákonná lhůta řádně dodržena, postačuje v její poslední den předat písemnost poštovní přepravě, popřípadě učinit podání u příslušného ministerstva či jiného ústředního správního úřadu. Mezi obsahovými náležitostmi rozkladu by mělo být mimo jiné uvedeno, kdo rozklad podává, proti jakému rozhodnutí směřuje, čeho se týká, co osoba podávající rozklad (rozkladatel) navrhuje, tedy v jakém rozsahu prvostupňové rozhodnutí napadá (výrokové části rozhodnutí) a vylíčení z jakých konkrétních důvodů takové podání činí.

 

Co se týká místní a věcné příslušnosti, je rozklad adresován témuž ústřednímu správnímu úřadu, který jej vydal v prvním stupni, jelikož rozhodování o rozkladu výlučně náleží ministru (vedoucímu) za současné spolupráce s rozkladovou komisí, což je dalším rysem rozkladového řízení. To znamená, že řízení prvostupňové i řízení o rozkladu (druhostupňové) probíhá v rámci jednoho ústředního správního úřadu, pouze se změní vnitřní složka a nerozhoduje o něm žádný z nadřízených orgánů, jako tomu tak bývá u soustavy soudů.

 

Rozkladové řízení bývá zpravidla konané bez účasti veřejnosti a písemnou formou. Osoba podávající rozklad může nahlížet do spisu, jenž je správním orgánem v dané věci veden, avšak ne všechny obsažené písemnosti jsou přípustné k prohlížení a nelze tak z nich činit výpisy. I v tomto řízení je rozkladatel oprávněn zvolit si svého právního zástupce.

 

Ačkoliv není institut rozkladu oproti odvolání toliko v povědomí společnosti a nebývá o něm zas tak často hovořeno v hromadných sdělovacích prostředcích, má v právním řádu své místo a někteří z nás se s ním mohou v jistých životních situacích setkat.

Slovníček pojmů

Rozkladová komise

= je poradním orgánem ministra (vedoucího), je složena z odborníků a její činnost spočívá v nezávazném právním posouzení věci v podobě návrhu rozhodnutí o rozkladu.

Ústřední správní úřad

= za ústřední správní úřad jsou považovány ministerstva a jiné ústřední správní úřady, jejichž výčet je stanoven v tzv. kompetenčním zákoně, kde je o nich hovořeno jako o ústředních orgánech státní správy – jedná se pouze o rozdílnou terminologii, přičemž podstata a význam je totožný.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád - § 49, § 82, § 83, § 152

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím