Pro koho je vyhrazené parkování?

24. ledna 2019  |  Simona Ulčová

Pro koho je vyhrazené parkování?

A jak si o vyhrazené parkovací místo správně zažádat.

Pro lidi s tělesným postižením je mnohdy auto jedním z důležitých prostředků jejich mobility. Problém však nastává, pokud je parkoviště před domem plné a takovýto postižený člověk nemůže zastavit co nejblíže svému domovu. Existuje však jeden způsob, jak si takové vyhrazené parkovací místo zajistit. Ne každý však ví, jak v této věci postupovat.

 

Žadatel (držitel ZTP nebo ZTP/P průkazu) si musí osobně na příslušném odboru dopravy nebo stavebním odboru Městského úřadu (každý úřad to má bohužel jinak), zažádat o tzv. zvláštní užívání pozemní komunikace, jak se toto vyhrazené parkování nazývá dle zákona o pozemních komunikacích. K žádosti (často na tyto žádosti mají úřady na svých internetových stránkách své formuláře) musí žadatel doložit, že je držitelem ZTP nebo ZTP/P průkazu, že má v dané lokalitě trvalé bydliště (např. předložením občanského průkazu), doklad o vozidle (technický průkaz), situační nákres místa, kde požaduje vyhradit pro sebe parkovací místo (ulice, číslo popisné atd.) a musí také uvést, v kterých hodinách na toto místo bude požadovat rezervaci (od – do).

 

Sám úřad si vyžádá stanovisko vlastníka předmětné komunikace (parkoviště), kterým je často obec, v níž má žadatel trvalé bydliště, stanovisko příslušného orgánu Policie ČR (dopravní inspektorát) a zajistí dopravní značení (tzv. stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích). Pokud se bude jednat o žadatele se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně, pak nemusí ani platit správní poplatek za žádost.

 

Pokud nevzniknou žádné komplikace v průběhu vyřizování žádosti, mělo by toto vyhrazené parkovací místo vzniknout do 30 dnů od podání žádosti, nejdéle do 60 dnů od podání žádosti.

Slovníček pojmů

vyhrazené parkovací místo

= zvláštní užívání pozemní komunikace pro dopravu v klidu

držitel ZTP nebo ZTP/P průkazu

= osoba s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra

Článek je založený na těchto zákonech

  • zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích - § 67 odst. 8
  • zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - § 25 odst.6 písm. c bod 4)
  • zákon č. 634/2004, Sb., o správních poplatcích - položka 36, písmeno a)

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím