Chci vstoupit do manželství, ale nechci si měnit příjmení. Jaké jsou možnosti?
Manželé se mohou dohodnout, že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným. Jelikož muž i žena jsou si rovni, mohou si zvolit příjmení buď manžela nebo manželky, nemohou si tedy zvolit příjmení třetí osoby. Volba společného příjmení se týká pouze toho příjmení, které má jeden ze snoubenců v době okamžiku uzavírání manželství. Je důležité, že o této otázce se musí manželé dohodnout v průběhu předoddavkového řízení.
Další možností je, že nedojde k žádné změně a každý z manželů si ponechá své dosavadní příjmení. To se stává třeba u slavných osob, jejichž příjmení s sebou nese určité ocenění, úspěch. Manželé však toto své rozhodnutí mohou později změnit a rozhodnout se pro příjmení společné. Manželé ale musí prohlásit, které z jejich příjmení bude příjmením jejich společných dětí. Nelze se ale dohodnout např. tak, že synové ponesou příjmení otce a dcery matky. Dohoda se musí týkat i dětí, které se narodily ještě před uzavřením manželství. Nelze ji však vztáhnout na děti, které má některý ze snoubenců z předchozích manželství.
Je rovněž možné, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným a ten, jehož příjmení nebude příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení – tato osoba tak bude mít zdvojené příjmení. Dřívější příjmení musí užívat na místě druhém. Není však možné, aby např. žena, která se vdává již podruhé, užila i svoje příjmení za svobodna. Pokud se tedy dosavadní příjmení skládá již ze dvou příjmení, je možné na druhém místě užívat již jen jedno z nich. Zákon však nestanoví, které z nich.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.