Přestávky a doba odpočinku v práci

22. října 2018  |  Tereza Pulgretová

Přestávky a  doba odpočinku v práci

Bez práce nejsou koláče. A bez odpočinku není dodržován zákoník práce.

Věděli jste, že jako zaměstnanec máte nárok na pracovní přestávku? Pokud nevíte, čtěte dále. Možná se dozvíte, že máte nárok na něco, co jste doposud vůbec nevyužívali.
 

Na přestávku na jídlo či oddych má nárok každý zaměstnanec a může ji využít kdykoliv během své pracovní doby. Ze zákona však musíte mít přestávku nejdéle po 6 odpracovaných hodinách, a to alespoň v po dobu 30 minut. Pro mladistvé zaměstnance platí pravidlo poskytnutí přestávky nejdéle po 4,5 hodinách práce. Přestávku lze rozdělit i do více intervalů, pod podmínkou, že každý z nich trvá alespoň 15 minut a nelze ji čerpat na začátku a na konci pracovní doby.

 

Pozor! Přestávka se Vám nezapočítává do pracovní doby, tudíž vám za ni nevzniká nárok na mzdu.

 

Výjimkou jsou však dva případy: Prvním je tzv. bezpečností přestávka, která je upravována zvláštním správním předpisem, např. pro řidiče kamionu či pro zaměstnance u pásové výroby. Bezpečnostní přestávka Vám bude započítána do pracovní doby a bude Vám tak za ni vyplacena mzda, a to i v případě, že bezpečností přestávka připadla na dobu přestávky na jídlo a oddych. Druhým případem je výkon práce, kterou nelze přerušit (např. záchranář). V tomto případě musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout přiměřenou dobu na jídlo a oddych neprodleně po skončení té určité činnosti. Přestávka tak není považována za přestávku na jídlo či oddych, nýbrž za práci přesčas, tudíž má zaměstnanec opět nárok na mzdu.

 

Jako dobu odpočinku můžeme označit nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, dny pracovního klidu a dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu.

 

Doba odpočinku mezi dvěma směnami by měla trvat alespoň 11 hodin, lze ji ale zkrátit až na 8 hodin při výkonu určitých povolání (např. pracovníci ve veřejném stravování, ve zdravotnictví atd.), a to za podmínky, že bude zaměstnanci následující odpočinek prodloužen o takovou dobu, o jakou mu byl zkrácen. Pro mladistvé zaměstnance platí zákonná doba 12 hodin nepřetržitého odpočinku během 34 hodin a to bez výjimky.

 

Doba nepřetržitého odpočinku v týdnu je stanovena na alespoň 35 hodin týdně, a pokud to zaměstnavateli umožňuje provoz, měl by zajistit, aby do této doby spadala neděle. Výjimku znovu tvoří např. práce v zemědělství, kde je doba nepřetržitého odpočinku stanovena na nejméně 24 hodin týdně, pokud bude jeho doba v období 2 týdnů činit alespoň 70 hodin, v období 3 týdnů 105 hodin, v období 6 týdnů 210 hodin. U mladistvých tato výjimka neplatí a doba nepřetržitého odpočinku je stanovena na nejméně 48 hodin týdně.

 

Zákon zakazuje zaměstnavateli nařídit zaměstnanci práci ve dnech pracovního klidu. To jsou dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky. Výjimku tvoří zákonem daný výkon prací, jako je např. naléhavé opravné práce, krmení a ošetřování zvířat, práce ve zdravotnictví a dopravě…

Slovníček pojmů

Mladistvý

=v pracovní právu je to člověk mladší osmnácti let, občanským zákoníkem je vymezena spodní hranice patnácti let, nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku.

Pracovní doba

doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 262/2006, zákoník práce, § 88, § 89, § 90, § 90a, § 91, § 92

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím