V jakém případě a z jakého důvodu využít předžalobní výzvu?
Předžalobní výzvu nám popisuje občanský soudní řád (dále jen OSŘ), a to ve svém §142a. Právě předžalobní výzvu se mimosoudně domáháme určité povinnosti, ať peněžité či nepeněžité. Kdy se ale podává? Váže se k předžalobní výzvě nějaká lhůta? Musí mít výzva nějaké formální náležitosti, aby byla co nejefektivnější? O tom o pár řádků níže…
Předžalobní výzva má fungovat jako upozornění již zmiňovaného dlužníka, na nutnost plnit určitý závazek (tedy např. zaplacení dluhu.). Podává se tedy před samotným podáním žaloby, ale je nutné splnit minimální lhůtu (7 denní) pro její odeslání dané osobě. Ano, pouze odeslání, nikoliv doručení adresátovi, zde hraje klíčovou roli. Předžalobní výzvu musíme zaslat na poslední známou adresu adresáta (dlužníka). Většinou se jedná o informaci, kterou dohledáme například z dané smlouvy, či je to sídlo právnické osoby. Zde můžeme použít české pořekadlo: „Každý svého štěstí strůjcem“, tedy pokud se adresát na poslední prokázané adrese sám nezdržuje či si schválně poštu nepřebírá, není to důvod k napadení špatného postupu v rámci podání předžalobní výzvy. Jakou však zvolit formu? Nejlépe zvolená forma je taková, kterou můžeme u soudu zpětně dokázat (využití datové schránky, dokonce i emailová korespondence je možná, jestliže předchozí komunikace byla takto zprostředkovávána).
Co se týče nutných náležitostí předžalobní výzvy, narážíme na problematiku, kterou se jako první zabýval Vrchní soud v Olomouci. V žádném z možných zákonů totiž nenajdeme přesný výčet toho, co by měla předžalobní výzva obsahovat. Vrchní soud se však nechal slyšet, že řádná předžalobní výzva by měla spočívat v identifikaci obou stran (věřitele a dlužníka), informaci o výši dluhu, příčiny vzniku dluhu, mělo by být jasné, že se jedná o výzvu k zaplacení popisovaného dluhu a možných úrocích a nakonec i podpis oprávněné osoby – možné je i využití elektronického podpisu.
Proč je předžalobní výzva opletena tolika formalitami? Novela, která před několika lety nechala možnost vzniknout předžalobní výzvě, nám tento důvod zlehka naznačuje. Daný dlužník si má uvědomit svůj dluh a mít možnost nápravy před samotnou žalobou a řízením o ní před soudem. Otázkou zůstává, jaká je lhůta na zaplacení dluhu, který je popsán v této výzvě. K této právní otázce se vyjádřil Ústavní soud a jako optimální lhůtu stanovil 15 dnů, přesto však tato doba zůstává nejasná a právně nezakotvená.
Přizná nám soud náklady za řízení, i když výzvu předem nezašleme? Ano, a to z velké části nebo zcela, jak je uvedeno v OSŘ. Hlavním smyslem této úpravy je především chránit slabší stranu a je tedy nutné při přiznávání nákladů reagovat na danou situaci. Není-li totiž dlužník ochoten nebo schopen dluh zaplatit, není dán důvod náklady neuhradit.