Pojem společné jmění manželů je známý snad úplně každému, málokdo ale ví, jak doopravdy funguje. Pojďme si to nyní společně ujasnit.

V případě, že určitou věc vlastní alespoň dvě osoby, jedná se podle občanského zákoníku o tzv. spoluvlastnictví. Toto neplatí, pokud jsou však vlastníky manželé - v takovém případě je užit institut SJM neboli společného jmění manželů. Tento institut, v historii nazývaný jako zákonné společenství majetkové a poté bezpodílové spoluvlastnictví manželů (BSM), byl upraven novelou občanského zákoníku v roce 1998, a přeměnil tak i BSM z manželství uzavřených před rokem 1998 na SJM.

Většina z nás ale vlastně pořádně neví, jak si takové SJM představit, kde začíná a končí a zda ho lze případně upravit. My Vám dnes přinášíme odpovědi na nejzákladnější otázky, které se okolo SJM točí.
 

Kdy vzniká společné jmění manželů?

Začneme tedy hezky od začátku. Společné jmění manželů vzniká okamžikem vzniku manželství a trvá po celou jeho dobu až po okamžik jeho zániku. Jak to ale v právu bývá, i zde je možné najít výjimky, kdy SJM zanikne za trvání manželství, a to za těchto okolností:

  1. Trestu propadnutí majetku – tento trest je uložen jednomu z manželů, pokud je mu soudem uložen výjimečný trest nebo nepodmíněný trest odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, kterým pachatel získal (nebo se o to snažil) majetkový prospěch. Tento trest lze v některých případech uložit i samotný, slouží totiž k ochraně druhého z manželů, který žádný trestný čin nespáchal. Po zániku SJM dojde k vypořádání a část, která náleží pachateli, propadá státu.
  2. Prohlášení konkurzu – zde je situace trochu složitější, protože do konkurzní podstaty zde spadá ta část společného jmění, se kterou úpadce podnikal. Proto je zde zavedeno pravidlo, kdy veškeré smlouvy o zúžení SJM jsou neplatné, a to v případě, že byly uzavřeny v období šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu.

 

Zde se tedy pomalu dostáváme k tomu, co vše do SJM spadá. Ve zkratce je to majetek nabytý jedním (nebo oběma) z manželů již za trvání manželství. Od roku 1998 to však nemusí být pouze majetek, ale i s ním spojené závazky. To znamená, že kromě mzdy, prémií, odměn, autorských honorářů, ale i příjmů z odděleného majetku, který si jeden z manželů do manželství přinesl (např. nájemné z bytu, který je pouze ve vlastnictví jednoho z nich), sem zahrnujeme i závazky, to znamená hypotéku, dluhy, pohledávky atd.


Trochu jinak je to ještě v případě podnikatelů, kdy se jeden z manželů stane společníkem obchodní společnosti nebo družstva. Zde se majetek váže na SJM. Práva, která má však manžel – podnikatel nabytá z tohoto podílu ve společnosti, nezakládají stejná práva i druhému z manželů.

 

Co tedy na druhou stranu není společným jměním manželů, je majetek získaný děděním nebo darem, a to v případě, že v závěti či darovací smlouvě není stanoveno jinak. Jiné to je ovšem například s domácími spotřebiči - zde se nejedená o dar, ale o hospodaření se společným jměním, proto jsou majiteli oba z manželů. Do SJM nelze zahrnout ani majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležící do výlučného vlastnictví manžela. Pokud si tedy za peníze naspořené ještě z doby před svatbou koupí jeden z manželů například nemovitost a druhý z manželů ničím nepřispěje, patří tento majetek pouze prvnímu z nich.


Ty věci, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, jako oblečení, doplňky, hygienické potřeby atd., tak do SJM nelze zahrnout a nezáleží na množství ani hodnotě těchto osobních věcí. Závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů – to je další okruh, který není součástí SJM. Pokud tedy koupil jeden z manželů byt na hypotéku ještě v době před svatbou, povinnost tuto hypotéku uhradit náleží právě a jenom jemu. Stejné je to i se závazky, o kterých druhý z manželů nevěděl, a které přesahují míru majetkových poměrů obou manželů. Zde je ale velmi těžké generalizovat, jednotlivé případy jsou velmi subjektivní, proto se k nim musí přistupovat individuálně.

 

Předmanželská smlouva

V některých případech je ale lepší mít pro tyto situace „pojistku“. SJM lze před uzavřením sňatku zúžit pomocí tzv. předmanželské smlouvy. Ta má formu buď notářského zápisu, nebo je její uzavření nařízeno soudně (zde se zase posuzuje případ od případu, musí k tomu ale jeden z manželů mít důležité důvody, jako jsou např. sklony k hazardu druhého z manželů apod.).


Předmanželskou smlouvou tak lze zúžit zčásti nebo zcela veškerý majetek s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti (jako jsou již například zmiňované domácí spotřebiče). Lze do této smlouvy přidat majetek nabytý ještě před vznikem manželství – většinou se však jedná o opačný případ, a to ten, kdy se manželé dohodnou na tom, že majetek nabytý jedním z nich také zůstane majetkem pouze jednoho z nich.