Práce přesčas

11. října 2018  |  Patricie Filipková

Práce přesčas

Říká se, že práce člověka šlechtí. Ale co když jí je až moc?

Říká se, že práce člověka šlechtí. Ale co když jí je až moc? V daném článku se podíváme na práci přesčas a její základní rysy.

 

Abychom se mohli zabývat prací přesčas, je třeba si nejdříve vymezit pracovní dobu. Jedná se o dobu, ve které je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce dle pokynů zaměstnavatele. Pokyny zaměstnavatele jsou důležité, neboť to je právě on, kdo rozvrhuje pracovní dobu a určuje začátek a konec směn.

 

Výkon práce přesčas musí splňovat tři podmínky. Prací přesčas je práce vykonávaná zaměstnancem 1. na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, 2. nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a 3. konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Zaměstnavatel nesmí zapomínat na to, že jeho povinností je odpracovanou práci přesčas zaměstnance evidovat, a to s vyznačením jejího začátku a konce.

 

1.    Příkaz nebo souhlas zaměstnavatele

Každému zaměstnanci může zaměstnavatel nařídit výkon práce až do celkového rozsahu 150 hodin/ročně (s výjimkou zaměstnanců s kratší pracovní dobou, těhotných zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o dítě mladší než 1 rok). Forma příkazu ani souhlasu není žádným způsobem stanovena. Vždy však musí být postaveno na jisto, že zaměstnanec má práci přesčas vykonávat a v jakém rozsahu. Souhlas zaměstnavatele může být písemný, ústní, případně i mlčky – pokud zaměstnavatel o práci přesčas ví a zaměstnanci ji nezakáže. Pokud tedy zaměstnavatel s prací přesčas nesouhlasí, měl by to zaměstnanci jasně sdělit. Příkaz k práci přesčas může spočívat také ve velkém množství práce a určení krátkého termínu, do kdy musí být práce hotova a nelze ji stihnout v rámci stanovené týdenní pracovní doby.

 

2.    Nad stanovenou týdenní pracovní dobu

Týdenní limit je 8 hodin u jednoho zaměstnance, v kalendářním roce to je 150 hodin. Do tohoto limitu se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Zákoník práce umožnuje, aby zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval práci přesčas i nad časový rámec výše uvedený, ale vždy pouze na základě dohody se zaměstnancem. Zákoník práce rovněž stanoví, že pro veškerou práci přesčas, tedy jak tu nařízenou, tak tu konanou po dohodě se zaměstnancem, je stanoven nepřekročitelný limit celkové práce přesčas tak, že nesmí činit v průměru více než 8 hpdim týdně v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, respektive – stanoví-li tak kolektivní smlouva – 52 týdnů po sobě jdoucích.

Pro práci přesčas je typická jeho výjimečnost. Neměla by se tedy dlouhodobě plánovat.

 

3.    Mimo rámec rozvrhu pracovních směn

Prací přesčas může být pouze práce konaná mimo rámec rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost. Odchylky pro posuzování práce přesčas existují při zavedení pružné pracovní doby.

Slovníček pojmů

Pracovní doba

doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele

Práce přesčas

práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - § 78, § 81, §93, § 98

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím