Pořízení pro případ smrti a zákonná posloupnost v dědickém řízení

19. února 2018  |  MyLaw redakce

Pořízení pro případ smrti a zákonná posloupnost v dědickém řízení

Jak v takové situaci jednat?

Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností. Ve vztahu k dědici se nazývá dědictvím a právo na ně vzniká smrtí zůstavitele. Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona.

 

Co když je pozůstalost ve společném jmění manželů?

Pokud byl zemřelý člověk v manželství, musí se po jeho smrti nejprve vypořádat společné jmění manželů, které rozdělí se napůl (případně podle toho, jak měli manželé majetkové záležitosti uspořádané a stvrzené notářským zápisem) a polovina majetku a dluhů se bude dělit mezi dědice (včetně manželky či manžela).

 

Kdo je dědicem?

Dědicem může být jen ten, kdo splňuje podmínky v okamžiku úmrtí zůstavitele, může jít o fyzickou i právnickou osobu včetně státu, dokonce i o člověka ještě nenarozeného (když zůstavitel zemře v době, kdy je dítě už počaté, stává se dědicem). Způsobilost člověka dědit končí jeho smrtí a u právnické osoby jejím zánikem. Dědicem tedy nemůže být ten, který se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

 

Pokud probíhá v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný na základě toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel rovněž vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic.

 

Rovněž se stane nezpůsobilým dědicem ten, pokud se jedná o dědictví po dítěti, který jako rodič zbaven rodičovské odpovědnosti proto, že ji zneužíval nebo z vlastní viny závažným způsobem zanedbával.

 

Po člověku, který je z dědického práva vyloučen (z výše uvedených důvodů), nastupuje při zákonné dědické posloupnosti jeho potomek, i když vyloučený přežije zůstavitele. Neplatí to ale v případě potomků vyloučeného manžela/manželky.

 

Kdo je nepominutelným dědicem?

Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Kdo se zřekl dědictví nebo povinného dílu, kdo je nezpůsobilý dědit nebo kdo byl zůstavitelem vyděděn, právo na povinný díl nemá. Nepominutelní dědici mají právo na povinný díl, který činí alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jejich zákonného dědického podílu, je-li nepominutelný dědic nezletilý. Je-li zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Pokud jim zůstavitel přeci něco svojí závětí zanechá, avšak méně než činí tento povinný díl, má takový potomek právo na doplnění povinného dílu. V praxi to tedy znamená, že i když zůstavitel nezanechá svým potomkům nic, stejně něco zdědí. Ten dědic, kterému zůstavitel zanechá veškerý majetek musí počítat s tím, že při splnění zákonných podmínek bude muset potomku zůstavitele vyplatit povinný díl.

 

Co když je dědictví zadlužené?

Pokud jsou součástí dědictví dluhy a vy dědictví přijmete, přecházejí na vás v plném rozsahu, resp. jejich poměrná část dle vašeho dědického podílu. Když je v dědictví víc dluhů než majetku, musíte je doplatit ze svého. Zejména v takových případech je na místě zvážit, zda dědictví raději jako celek neodmítnout.

 

Existuje ale tzv. „soupis pozůstalosti“ (seznam veškerého majetku zemřelého člověka), který má právo dědic uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu informuje. Tento soupis pozůstalosti vyhotovuje notář, příp. v jednoduchých případech může soud rozhodnout o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku. Pokud si dědic soupis pozůstalosti vyhradí, bude povinen uhradit zůstavitelovi dluhy jen do výše nabytého dědictví, nikoliv v plné výši. Pozor, pokud do tohoto soupisu dědic vědomě neuvede nějaký majetek a věřiteli se podaří jeho existenci prokázat, bude muset dědic uhradit dluhy v plné výši.

 

Jak může dědic dědictví odmítnout nebo se ho vzdát?

Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout. Pouze v případě, kdy se stal smluvní dědic dědicem z titulu dědické smlouvy, se dědictví odmítnout nesmí. Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Dědictví je třeba odmítnou výslovným prohlášením vůči soudu, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. V případě, že má dědic bydliště v zahraničí, činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Soud rovněž může lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodloužit, pokud jsou pro to důležité důvody. Uplynutím této lhůty právo odmítnout dědictví zaniká a již není možné toto prohlášení odvolat či měnit.

 

Dědictví nelze odmítnout pod podmínkou, s výhradami nebo jen z části. Rovněž se k odmítnutí dědictví nepřihlíží v případě, dá-li dědic svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout.

 

Dědictví je možné se vzdát ve prospěch druhého dědice. Rovněž se musí toto vzdání se dědictví učinit výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, kterému se má podíl přenechat, musí s tímto souhlasit, jinak převedení není možné.

 

Jak se dědictví nabývá?

Nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. Neuplatnil-li dědic dědické právo před soudem ve lhůtě, kterou soud stanovil, nezaniká dědici dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. To platí i o dědickém právu neznámého dědice nebo dědici neznámého pobytu, který byl o svém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a v určené lhůtě o sobě nedal vědět.

 

Pokud uplatňuje právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Pozor, pokud tento dědic nepodá žalobu ve stanovené lhůtě, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Rovněž soud odkáže k podání žaloby každého dědice ze závěti nebo zákonného dědice, odporují-li proti dědici, který se opírá o dědickou smlouvu nepopřenou co do pravosti nebo který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti. Pokud zůstavitel uvede důvod vydědění, opět se odkáže potomek, který tvrdí, že byl vyděděn neprávem, k podání žaloby. Pokud ale důvod vydědění uveden není, k podání žaloby je odkázán ten, kdo má dědit na místě vyděděného.

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím