Jaké jsou jeho podmínky?

Rodič může svého potomka vydědit hned z několika důvodů. Jedním z nich je i vedení trvale nezřízeného života. Tento důvod zakotvuje § 1646 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění.

 

Co si pod pojmem nezřízený život představit? Jedná se o chování, které se příčí dobrým mravům a je způsobilé vyvolat veřejné pohoršení. Nejedná se tedy pouze o chování, které veřejné pohoršení aktuálně vyvolává, ale i o chování, které má předpoklady veřejné pohoršení v budoucnu vyvolat, ačkoliv je zatím nevyvolává. Nezřízený život se posuzuje podle všeobecně platného mínění ve společnosti, nikoliv podle ustanovení trestního zákoníku či jiného právního předpisu.

           

Předpokladem pro trvale nezřízený život, jak již z názvu vyplývá, je jeho trvalost a kontinuita. Nejedná se tedy o nahodilé či ojedinělé chování, ale o dlouhodobý a neměnící se způsob života, u kterého se neočekává, nebo není dost dobře možná náprava.

           

Pro lepší představu si uveďme příklady chování, které jsou typické pro nezřízený život. Jedná se o různé druhy závislosti, jako je závislost na alkoholu, drogách či hazardních hrách,  zanedbávání povinné výživy svých potomků či trvalé vyhýbání se práci. Je to i takové chování, které ohrožuje rodinný majetek, jako např. zadlužování se bez možnosti dluhy splácet, promrhávání rodinného majetku apod. Dále se může jednat o opatřování prostředků k životu nekalým způsobem, jako jsou krádeže, podvody aj.

           

Dle judikatury ale pouze tento důvod k vydědění nestačí. Zohledňují se totiž veškeré okolnosti vydědění, mezi které patří mimo jiné i to, zda zůstavitel plnil své povinnosti vůči potomkovi. Nezřízený život potomka totiž může být odrazem disharmonického rodinného prostředí, toho, že zůstavitel náležitě nepečoval o zdraví potomka v době jeho nezletilosti, používal vůči němu nepřiměřených výchovných prostředků, které se dotkly důstojnosti dítěte či ohrozily jeho zdraví nebo tělesný, citový, rozumový či mravní vývoj.  

           

Pokud se tedy vyděděný potomek dovolává svého dědictví před soudem a prokáže některé z výše popsaných pochybení ze strany rodiče, může se soud přiklonit na stranu vyděděného potomka a vydědění zrušit, jak již v minulosti také mnohokrát udělal.