Pohledávka a její vymáhání

Půjčit peníze kamarádovi nebo příbuznému se může mnohdy vymstít více než půjčka zcela neznámému člověku. Mnohdy člověk zjistí, že se k nim dosud jejich dobrý známý či rodina vůbec nehlásí a k vrácení půjčky se nemá.

Půjčit peníze kamarádovi nebo příbuznému se může mnohdy vymstít více než půjčka zcela neznámému člověku. Mnohdy člověk zjistí, že se k nim dosud jejich dobrý známý či rodina vůbec nehlásí a k vrácení půjčky se nemá.

Sepis smlouvy o půjčce

Sepis smlouvy není nezbytně nutný, bez ní se ale pohledávka vůči dlužníku bude hůře prokazovat. Sepsat si smlouvu je dobré i u blízkých lidí, u kterých jste si jisti, že Vám peníze vrátí. Dlužník bude mít lepší pocit, protože bude výslovně stanoveno, že se jedná pouze o půjčku a že Vám peníze navrátí. Vy zase budete mít jistotu, že i pokud by nastala nepředvídatelná událost, která by například zhoršila vaše vztahy, budete mít nárok na splacení půjčky.

Podle nového občanského zákoníku se jedná o tzv. smlouvu o zápůjčce. Smlouva nemusí být komplikovaná. Podstatné je uvedení identifikačních údajů věřitele (toho, kdo peníze půjčuje) a dlužníka, tedy jméno, adresa a rodné číslo nebo datum narození. Dále je nutné uvést částku, kterou půjčujete a do jakého data budou peníze vráceny. Vhodné je ve smlouvě uvádět jakým způsobem budou peníze vráceny, můžete si sjednat například měsíční splátky nebo uvést jednorázové splacení dluhu v hotovosti či převodem na bankovní účet. Pokud si sjednáváte zaplacení půjčky ve splátkách, je třeba mít na paměti, že jednotlivé splátky nabývají splatnosti postupně a nelze pak tedy vymáhat celý dluh před uplynutím splatnosti všech splátek. Je tedy vhodné si sjednat tzv. zesplatnění celého dluhu.

Ve smlouvě je rovněž možné sjednat smluvní pokutu, která by měla být přiměřená vzhledem k výši částky, kterou půjčujete. Účelem smluvní pokuty je pokrytí případné škody, která by mohla věřiteli vzniknout z důvodu neuhrazení závazku. Pokud ale není ve smlouvě smluvní pokuta stanovena, platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jestliže si strany neujednají výši úroku z prodlení smluvně, má věřitel ze zákona právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády.

Dlužník neplatí, nekomunikuje

Dlužník neuhradil dle smlouvy sjednanou částku ve lhůtě splatnosti. Pokud znáte jeho kontaktní adresu, pokuste se ho kontaktovat prostřednictvím doporučeného dopisu, který bude mít formu předžalobní výzvy (upomínky). Tento krok sice není úplně nezbytný, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, například v případě blížícího se promlčení, může být úplně pominut, nicméně neodešle-li věřitel upomínku, připraví se tím téměř jistě o možnost, aby mu v případném soudním řízení mohla být přiznána náhrada nákladů řízení.

Ve výzvě věřitel zrekapituluje, na základě jakého titulu vznikl dluh, uvede jeho výši a stanoví dlužníkovi dodatečnou lhůtu k úhradě s tím, že pokud do této lhůty nebude pohledávka zaplacena, obrátí se věřitel na soud. Tato dodatečná lhůta nejčastěji činí min. 7 dnů od doručení, může však být zvolena i lhůta odlišná dle konkrétního případu. V upomínce doporučujeme uvést rovněž údaje pro platbu, tedy číslo účtu a variabilní symbol. Je možné, že tak dlužníka donutíte k tomu, aby začal dluh hradit dobrovolně.

Lze vřele doporučit dát si s přípravou upomínky práci. Pro náhradu nákladů řízení je totiž relevantní nejen to, zda byla vůbec upomínka odeslána, ale rovněž také její obsah. Upomínku doporučujeme odeslat prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb doporučeně s dodejkou, aby měl věřitel prokazatelně potvrzené její převzetí dlužníkem. Kopii upomínky včetně dodejky totiž v případném soudním řízení bude muset věřitel doložit soudu jako důkaz pro prokázání nároku na náhradu nákladů řízení.

Je velmi častou situací, že po obdržení upomínky dlužník kontaktuje věřitele s tím, že nemá k dispozici dostatek prostředků k úhradě celého svého dluhu, nicméně je ochoten dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

V takovém případě doporučujeme uzavřít s dlužníkem dohodu o splátkách, jejíž součástí bude i uznání dluhu. Tím se dosavadní promlčecí lhůta staví a začíná běžet nová promlčecí lhůta, tentokrát desetiletá.

Promlčecí doba je 3 roky. Po jejím uplynutí sice dluh jako takový nezaniká, ale pokud bude při vymáhání u soudu dlužník promlčení namítat, soud Vám nárok nepřizná. Pokud je však před uplynutím tříleté lhůty podán návrh k soudu (například návrh na vydání platebního rozkazu či jiný typ žaloby), pak se promlčecí lhůta prodlužuje na dalších 10 let.

Soudní vymáhání pohledávky

Jestliže dlužník na upomínky věřitele nereaguje nebo svůj dluh uhradit odmítá, je čas přistoupit k vymáhání dluhu soudní cestou.

Pokud víte, že dlužník peníze má, ale pouze Vám je nechce dát a zároveň máte jasné důkazy o existenci dluhu, pak je určitě na místě se na soud obrátit. Pokud však není jisté, že u soudu uspějete nebo pokud víte, že dlužník peníze skutečně nemá, má mnoho dalších dluhů atd., pak je na zvážení, zda má soudní vymáhání smysl. Je možné, že ani exekuční vymáhání by nebylo úspěšné.

Před podáním žaloby je třeba zvážit, zda máte dostatek důkazů, abyste existenci závazku prokázali. Takovým důkazem je samozřejmě především písemné stvrzení (smlouva) o půjčce, případně uznání dluhu. Pokud Vám však podobný dokument chybí, bude dokazování značně obtížné a v některých případech takřka nemožné. Můžete samozřejmě soudu navrhovat například svědecké výpovědi, důkaz o převodu peněz z Vašeho účtu na účet dlužníka atd. Konečný verdikt však bude záviset na soudu a nelze ho předem předvídat.

Nejjednodušším způsobem, jak uplatnit nárok věřitele na zaplacení peněžitého plnění u příslušného soudu, je vyplnění elektronického formuláře nazvaného jako „návrh na vydání elektronického platebního rozkazu“. Tento formulář je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR i s návodem na jeho vyplnění. Tento formulář je možné použít za podmínky, že žalobcem není požadováno peněžité plnění převyšující částku ve výši 1 000 000,- Kč.

Jestliže návrh na vydání platebního rozkazu obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti a žalobcem uplatněné právo vyplývá jednoznačně z jím uvedených skutečností, vydá soud platební rozkaz, v něm žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby ve lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu podal opravný prostředek, zvaný odpor, u soudu, který platební rozkaz vydal.

Jestliže tedy soud vydá platební rozkaz, ještě není zdaleka vyhráno. Nejenže žalovaný může podat proti němu odpor, následkem čehož je platební rozkaz zrušen, ale navíc může nastat problém s jeho doručením. Platební rozkaz je totiž nutné doručit žalovanému do vlastních rukou. Rovněž v případě, nepodaří-li se platební rozkaz doručit žalovanému do vlastních rukou, je usnesením soudu zrušen v plném rozsahu.

Elektronický platební rozkaz, který byl řádně doručen a proti kterému nebyl ve lhůtě 15 dnů od doručení podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Jestliže žalobce nechce nebo nemůže podat návrh na vydání platebního rozkazu (například proto, že požaduje peněžité plnění vyšší než 1 000 000,- Kč), je na místě podat běžnou žalobu. Pro žalobu není stanoven žádný formulář. Její obsahové náležitosti jsou stejné jako u návrhu na vydání platebního rozkazu. Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Nezbytnou součástí žaloby je žalobní petit. V něm je uvedeno, čeho se žalobce žalobou domáhá. Zpravidla je formulovaný jako výrok rozhodnutí – je v něm tedy obsaženo to, co žalobce očekává, že bude soudem žalovanému uloženo. Petit musí být formulován přesně, určitě a srozumitelně. Na formulaci petitu je zapotřebí dát si obzvláště pozor, neboť soud nemůže v rozhodnutí uložit žalovanému jinou povinnost, než je žalobcem v petitu navrhováno. Žalobce nesmí petit žaloby (resp. žalobu celou) po jejím podání bez souhlasu soudu měnit, je tedy nutné vše si důkladně promyslet.

Soudní poplatek je stanoven tak, že při částce do 20 000,- Kč, je soudní poplatek 1 000,- Kč. Při částce nad 20 000,- Kč, je poplatek 5% z vymáhané částky. V některých případech lze žádat o osvobození od soudních poplatků.

Pokud nebylo soudem rozhodnuto ve zkráceném řízení, tzn., nebyl vydán platební rozkaz nebo elektronický platební rozkaz anebo vydán byl, ale byl na základě podaného odporu nebo z důvodu nedoručení do vlastních rukou žalovaného, je výsledkem soudního řízení rozsudek.

Exekuční vymáhání pohledávky

Jestliže dlužník ani z titulu rozhodnutí soudu pohledávku neuhradí, je nutné obrátit se na exekutora. To je možné ve chvíli, kdy rozsudek nabude právní moci a vykonatelnosti (po uplynutí lhůty odvolání). S rozsudkem pak můžete jít na soud či jej spolu s žádostí o vyznačení doložky právní moci na soud poslat. Na soudě Vám potvrdí, že je pravomocný a vykonatelný (tzv. doložka právní moci).

V některých případech může být praktické před odesláním exekučního návrhu dát ještě dlužníkovi „poslední šanci“ k úhradě, než se dluh podstatně navýší o náklady exekuce. V takovém případě je vhodné zaslat dlužníkovi předexekuční upomínku, tedy výzvu, ve které věřitel zopakuje, jak rozhodl ve věci soud, uvede platební údaje k úhradě jistiny, úroků z prodlení a nákladů nalézacího řízení, a upozorní na skutečnost, že nezaplatí-li dlužník svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude věřitelem coby oprávněným neprodleně podán exekuční návrh.

K tomu, aby byla zahájena exekuce, musí oprávněný sepsat exekuční návrh. Exekuční návrh se podává k exekutorovi, kterého si věřitel pro provedení exekuce vybral. Ten pak návrh zašle příslušnému soudu, který jej provedením exekuce pověří. K exekučnímu návrhu je nutné přiložit ověřenou kopii rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci (resp. originál, ten však doporučujeme si ponechat).

Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný. Jakmile soud pověří exekutora provedením exekuce, je oprávněnému i povinnému doručeno vyrozumění o zahájení exekuce. Následně exekutor vydává exekuční příkazy, kterými postihuje majetek dlužníka. Z částky, kterou exekutor v průběhu exekuce vymůže, si strhne svoje náklady, a zbytek zasílá oprávněnému. Prováděním exekuce vznikají exekutorovi náklady. Ty hradí exekutorovi povinný, který rovněž hradí oprávněnému náklady účelně vynaložené k vymáhání nároku. Za situace, kdy má povinný nějaký majetek, se tedy nestane, že by oprávněný na exekuci ještě „doplatil“. Za určitých podmínek se však může stát, že exekutor nic nevymůže a ještě bude po oprávněném požadovat úhradu paušálně určených či účelně vynaložených výdajů.