Prostředky a způsoby ochrany ohrožených druhů živočichů.

Živočichové jsou chráněni před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který by vedl nebo mohl vést k jejich ohrožení či degeneraci. Totéž platí, pokud by taková činnost mohla vést k zániku jejich populace nebo narušení rozmnožovací schopnosti živočichů.

 

Při své činnosti jsou fyzické a právnické osoby povinny postupovat tak, aby nedocházelo ke zraňování nebo úhynu živočichů nebo k ničení biotopů živočichů. Zraňování, újmě či úhynu živočichů při činnosti fyzických a právnických osob musí být možno zabránit ekonomickými a technickými prostředky. Pokud uvedené osoby tyto prostředky samy neužijí, uloží těmto osobám povinnost jejich užití orgán ochrany přírody a krajiny.

 

Vývoz a dovoz zvlášť chráněných živočichů je regulován mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána. Je umožněn na základě souhlasu orgánu ochrany přírody. To neplatí, pokud je oblast regulována speciální právní úpravou, konkrétně zákonem o obchodování s ohroženými druhy živočichů

 

Pokud se někdo ujal zraněného či nemocného živočicha, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo jej předá provozovateli záchranné stanice. Pokud se jedná o zvlášť chráněného živočicha, je osoba povinna jej předat do záchranné stanice, sama mu ošetření nezajišťuje. Pokud je živočich dočasně neschopen přežít ve volné přírodě, osoba, která se jej ujala, zajistí, aby nedošlo k tělesným a duševním změnám, které by znemožnily či ztížily zapojení živočicha do života ve volné přírodě. 

 

Ohrožené živočichy, či živočichy, kteří jsou vědecky a kulturně významní, lze vyhlásit za živočichy zvlášť chráněné. Dle stupně ohrožení se živočichové člení na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené. Seznam živočichů a stupně jejich ohrožení stanoví vyhláška č. 395/1992 Sb., tyto údaje jsou konkrétně v příloze č. 3 této vyhlášky. Ochrana se vztahuje také na mrtvého jedince zvlášť ohroženého druhu, jeho část či výrobek z něj, pokud je zřetelné, že pochází z tohoto jedince. Ochrana zvlášť ohrožených druhů se vztahuje na jejich všechny vývojové fáze živočicha. Ochrana se vztahuje také na sídla a biotopy ohrožených druhů živočichů. Ochrana platí rovněž pro uhynulé živočichy.

 

Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je zakázáno zasahovat do přirozeného vývoje zvlášť chráněných živočichů. Zvlášť je zakázáno chytat tyto živočichy, chytat je do zajetí, rušit je, zraňovat je či usmrcovat. Dále je zakázáno tyto živočichy poškozovat či přemisťovat. Zakázáno je taktéž tyto jedince chovat, prodávat, vyměňovat nebo je nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Zákaz výše uvedeného jednání vůči ohroženým druhům živočichů neplatí, pokud je takový zásah nezbytný k obhospodařování nemovitosti, majetku nebo z hygienických důvodů. K tomuto zásahu je vždy nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody. Zákaz neplatí také, pokud je zásah nutný z důvodu zajištění veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo letecké dopravy. Výjimka však neplatí pro živočichy kriticky a silně ohrožené.

 

Pro zvlášť chráněné živočichy jsou zajišťovány záchranné programy. Účelem záchranných programů je posílení populace daných jedinců, které by vedlo ke snížení míry jejich ohrožení. Za účele zajištění ochrany zvlášť chráněných živočichů jsou zřizovány záchranné stanice. Ochrana je realizována také prostřednictvím zoologických zahrad a záchranných chovů.