Nárok na nemocenskou

01. listopadu 2018  |  Kateřina Würzová

Nárok na nemocenskou

Kdy mi náleží náhrada od státu v podobě nemocenských dávek? Jak dlouho takové dávky mohu pobírat a za jakých podmínek?

Nemocenské pojištění se týká zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ). Zaměstnanců, které jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, se týká toto pojištění povinně, u OSVČ je toto pojištění dobrovolné. OSVČ náleží v případě, že by si OSVČ pojištění neplatila a nebyla by vedena v evidenci pojištěnců, nemá nárok na vyplacení nemocenské dávky.

 

Nárok na nemocenskou vzniká zaměstnanci, popř. OSVČ tehdy, kdy je lékařem uznán dočasně práce neschopným. Takto vzniklý nárok lze uplatnit od 15. kalendářního dne od začátku trvání dočasné pracovní neschopnosti a podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů. Nemocenské vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (dále OSSZ) až od 15. dne trvání, neboť první tři dny pracovní neschopnosti, tzv. karenční doba, se nevyplácí a zbylé dny vyplácí zaměstnavatel. Zaměstnavatel proplácí zaměstnanci dočasně pracovní neschopnost jako náhradu mzdy. Pro uplatnění nároku je nutné, aby zaměstnanec doložil svému zaměstnavateli příslušný díl neschopenky vystavené lékařem. Zaměstnavatel pak spolu s neschopenkou zašle doklady potřebné k určení výše dávky na příslušnou OSSZ. U OSVČ to dělá osoba samostatně výdělečně činná sama. Nárok na nemocenské vzniká OSVČ tehdy, pokud je účastna na pojištění alespoň tři měsíce před dočasnou pracovní neschopností.

 

Příslušná OSSZ vypočítá denní vyměřovací základ, ze kterého lze vypočítat výše nemocenského. Denní vyměřovací základ se upraví tzv. redukcí a výše tohoto základu se odvíjí od výše příjmu, respektive průměrného denního výdělku. Výše nemocenského za jeden den se pak zjistí procentem z redukcí upraveného denního vyměřovacího základu. Výše procent se liší podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti. Do 30. dne trvání činí výše nemocenského 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne je to 66 % a od 61. dne výše náleží nemocenské ve výši 72 %. Dávky nemocenského pojištění se následně vyplácejí podle zákona zpětně a do jednoho měsíce od uplatnění nároku a splnění všech náležitostí.

 

Jestliže se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr v době dočasné pracovní neschopnosti, jedná se o skončení nemocenského pojištění v ochranné lhůtě. V takovém případě náleží nemocenské i této osobě, a to po dobu sedmi dnů od zániku pojištění (ukončení pracovního poměru).

 

Kdy ale nenáleží pojištěnci celý nárok, ale pouze ve výši 50 %, je tehdy, kdy si pojištěnec přivodil pracovní neschopnost alespoň jedním ze tří způsobů. Prvním způsobem je, že zavinil rvačku a v rámci napadení se zranil nebo jej někdo zranil. Dalším důvodem je že požil alkohol nebo omamné či psychotropní látky a úraz se pojištěnci stal jako bezprostřední následek tohoto požití. Třetím a posledním důvodem pro vyplacení pouze padesáti procent nemocenského je, že pojištěnec spáchal úmyslný trestný čin či úmyslně zavinil přestupek. Jestliže si pojištěnec úmyslně způsobil pracovní neschopnost sám ani jedním z výše uvedených způsobů, dávka nemocenského pojištění mu nenáleží vůbec.

Slovníček pojmů

OSVČ

=osoba samostatně výdělečně činná, příjmy má většinou z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti, typickou OSVČ je např. živnostník

Karenční doba

= první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, které se neproplácí.

Redukce

= tzv. redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu zákonem stanoveným postupem.

Ochranná lhůta

= určitá doba po skončení zaměstnání, jejíž význam spočívá v tom, že pokud se v jejím průběhu splní stanovené podmínky, vznikne nárok na dávku stejně, jako kdyby zaměstnání stále ještě trvalo.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - §1 - 2, §14 - 31

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím