Způsoby a nabývání českého státního občanství.
České státní občanství je podle zákona možno nabýt několika způsoby. Mezi tyto způsoby patří narození, určení otcovství, osvojení či nalezení na území České republiky. Dále se zde řadí také udělení státního občanství, prohlášení a svěření do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče.
Narozením nabude dítě státní občanství, pokud je v den jeho narození alespoň jeden z rodičů českým státním občanem. Narozením se stane dítě českým občanem, i pokud se narodí na jiném území a jinak by se stalo osobou bez státního občanství (tzv. bezdomovcem). Podmínkou je, že alespoň jeden z rodičů dítěte musí mít na území České republiky ke dni narození dítěte povolený pobyt v délce trvání alespoň 90 dnů.
Určením otcovství dítě získá státní občanství, pokud jeho matka není státní občankou České republiky, ale je občankou jiného členského státu Evropské unie, Švýcarské konfederace nebo státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Další možností je, pokud má matka dítěte trvalý pobyt na území České republiky nebo je osobou bez státního občanství. Státní občanství dítě nabude dnem, kdy bylo ze strany matky a otce učiněno souhlasné prohlášení o určení otcovství. Pokud matka nesplňuje žádnou z podmínek uvedených výše, pak dítě nabude státní občanství dnem, kdy je matričnímu úřadu prokázáno otcovství znaleckým posudkem skrze genetickou zkoušku.
Osvojením nabývá dítě státní občanství dnem právní moci rozhodnutí správního orgánu o osvojení za podmínky, že je jeden z osvojitelů českým státním občanem. Pokud je o osvojení dítěte rozhodnuto cizím státem, pak dítě nabývá občanství dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uznáno rozhodnutí o osvojení, které vydal správní orgán cizího státu.
Nalezením nabude české státní občanství dítě, pokud je mladší tří let a je nalezeno na území České republiky. Další podmínkou je, že nebyla zjištěna totožnost dítěte. Státní občanství dítě nabude dnem nalezení, pokud do 6 měsíců ode dne nalezení dítěte nevyjde najevo, že by nabylo občanství jiného státu.
O udělení státního občanství rozhoduje Ministerstvo vnitra za podmínek stanovených zákonem. Na udělení státního občanství není právní nárok. Státní občanství lze žadateli udělit, pokud se integroval do společnosti České republiky, především v oblasti rodinných, pracovních a sociálních vztahů. Státní občanství nelze žadateli udělit, pokud ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, jeho demokratické základy, či život, zdraví a majetkové hodnoty. Speciální kategorií je udělení státního občanství z důvodu mimořádného přínosu pro Českou republiku.
Prohlášením nabude fyzická osoba státní občanství, pokud pozbyla občanství české nebo československé přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním občanství. Výjimku tvoří situace, pokud občanství pozbyla dle ústavních dekretů prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské nebo podle smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině. Nesmí se jednat ani o československého státního občana, který se ke dni 1. ledna 1969 stal, nebo by se k tomuto dni stal státním občanem Slovenské socialistické republiky, anebo po 1. lednu 1969 nabyl státní občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a je dosud jejím občanem.
Svěřením do náhradní péče nabývá dítě státní občanství, pokud se narodí na území České republiky a na daném území se v souladu se zákonem zdržuje. Nutnou podmínkou je, aby dítě bylo ke dni narození osobou bez státního občanství a svěřeno do péče na území České republiky. Občanství dítě nabude ke dni právní moci rozhodnutí soudu o svěření do náhradní péče.