Něco málo o arbitrážním soudu určenému k řešení sportovních sporů.
Sport je něco, co patří k běžnému životu téměř každého z nás. Ať už člověk běhá, lyžuje, posiluje či se na sport dívá pouze v televizi, setkává se s ním skoro každodenně. A právě při sledování sportu z pohodlí vašeho domova z gauče se vám možná nejednou na mysl vynořila otázka, kdo řeší spory sportovců. Bohužel i v této oblasti se najdou lidé, kteří se občas chovají „nečestně a nesportovně“, a tak za tímto účelem v roce 1984 vznikl CAS (Court of Arbitration for sport) neboli Mezinárodní sportovní arbitráž (dále jako „arbitráž“).
Ta v roce 1994 prošla reformou z důvodu navázanosti a finanční závislosti na IOC (Mezinárodní olympijský výbor, dále jako „výbor“) a byla ustanovena jako finančně i organizačně nezávislá na výboru. Z tohoto důvodu také vznikla instituce ICAS (Mezinárodní arbitrážní rada pro sport, dále jako „rada“), která se stará o chod a finance arbitráže, a protože je jejím nejvyšším orgánem, má také zabezpečit její právní stránku. Rada se skládá z dvaceti členů, kteří po svém zvolení podepíší deklaraci. Na rozdíl od toho v samotné arbitráži je alespoň sto padesát tzv. arbitrů a oficiálně se dělí na dvě skupiny (běžné – pro jednoinstanční řízení a odvolávací – pro finální rozhodnutí).
Arbitráž sídlí ve švýcarském městě Lausanne, jejími dalšími jednacími místy jsou také New York či Sydney. Také při olympijských hrách je vždy v pořadatelském městě vybudováno dočasné jednací místo arbitráže. Celá instituce od roku 1994 podléhá Zákoníku sportovní arbitráže, který byl poté také novelizován.
Nejčastějšími případy, které CAS řeší, jsou dopingové aféry, které mimo jiné projednává i WADA (Světová antidopingová agentura), jež vede dlouhodobě celosvětový boj proti dopingu.