Německo uvažuje zavést církevní daně i pro věřící muslimy.
V Německu je normální platit církevní daň - tzv. Kirchensteuer. Znamená to, že pokud se při přihlášení k pobytu v Německu přihlásíte ke katolické nebo evangelické církvi, budete jí povinně skrze tamní místní finanční úřad odvádět daň. Sazba této daně je mezi 8 % – 9 % z odvodu daně z příjmu fyzických osob, výše se liší v jednotlivých spolkových zemích. Peníze vybírá ministerstvo financí, které je pak církvím rozděluje a ponechává si 3 % z částky. Příjem z daně slouží k financování církví a náboženských organizací.
Němečtí zákonodárci začali v loňském roce přemýšlet o zavedení církevní daně i pro muslimy, čímž by se mešity měly stát nezávislé na cizích donorech. Šlo by o daň obdobnou církevní dani. V současnosti jsou totiž německé mešity do značné míry závislé na poskytnuté finanční pomoci, a to často od zahraničních organizací a vlád, především pak na turecké vládě, čímž je vzbuzena obava, že někteří cizí aktéři takto šíří fundamentalistický výklad islámu.
V Německu žije přibližně 4,4, až 4,7 milionů muslimů, což rozhodně není zanedbatelné číslo. I mezi těmito se najdou přiznivci zavedení mešitové daně, kteří též kritizují konzervativní část muslimské komunity a snaží se o zavedení rovnosti žen a mužů.
Najdou se ovšem i ti, kteří jsou proti jejímu zavedení a označují tento nápad za nesmyslný a nereálný. Argumentují především tím, že Islám nezná mnohé instituce či členské struktury jako například křesťanství. Věřící muslimové nejsou nikde registrováni, nemusí být vedeni ani u mešity kam se chodí modlit či mohou být vedeni u několika současně, tudíž nastává problém s vymezením kdo by měl takovou daň vlastně platit.
Toto společenství není ani uznáno jako veřejnoprávní instituce, což je podmínkou pro možnost vybírání daní. Německo však již spolupracuje s Kuvajtem v otázce transparentnosti financování mešit a jedná dál s několika dalšími zeměmi. Uvidíme, jakým směrem se bude tato kauza vyvíjet.