Jste-li věřitelem a máte vůči svému dlužníku pohledávku, je třeba dát si pozor na běh promlčecích lhůt. Jejich uplynutím totiž nastupují závažné právní následky.
Promlčení v závazkových vztazích
Závazkové právní vztahy jsou takové právní vztahy, z nichž jedné straně vznikají práva na určitá plnění, tedy pohledávka a druhé straně povinnost tato práva uspokojit, tedy dluh. Pokud ke splnění dluhu do stanovené doby nedojde, počíná běžet promlčecí lhůta. Nebyl-li dluh ani v této lhůtě splněn, nastává promlčení práva na plnění, tedy promlčení dluhu.
Právní důsledky promlčení
Uplynutím promlčecí lhůty zaniká povinnost dlužníka promlčený dluh plnit. Dluh sice nadále trvá, nicméně pouze ve formě tzv. naturální obligace. Výrazně tedy oslabuje možnost věřitele vymoci dlužné plnění soudní cestou, neboť namítne-li dlužník promlčení, soud k námitce přihlédne a věřiteli právo na plnění nepřizná. Pokud by však dlužník námitku promlčení nevznesl, soud k promlčení pohledávky sám nepřihlédne a pohledávka se stane vymahatelnou na základě soudního rozhodnutí.
Co se děje s pohledávkou po promlčení?
Nesplní-li dlužník svoji povinnosti v promlčecí lhůtě (ať již zákonné nebo smluvní), právo na plnění z pohledávky se promlčuje a dlužník není již povinen svůj dluh vůči věřiteli plnit. Dlužníkova povinnost splnit dluh zaniká, nicméně splní-li přesto dlužník svůj dluh po uplynutí promlčecí lhůty, nejde ze strany věřitele o bezdůvodné obohacení a dlužník nemůže po věřiteli považovat navrácení toho, co bylo věřiteli plněno.
Zákonná promlčecí lhůta – subjektivní a objektivní
Zákon stanovuje obecnou délku subjektivní promlčecí lhůty na tři roky a objektivní promlčecí lhůty na deset let.
Počátek promlčecí lhůty
Subjektivní promlčecí lhůta počíná dnem, kdy se oprávněný věřitel dozvěděl nebo se dozvědět měl a mohl o okolnostech rozhodných pro běh promlčecí lhůty, tedy dnem, kdy se dozvěděl o možnosti uplatnit svoji pohledávku u orgánu veřejné moci, jímž je ve většině případů soud. Objektivní promlčecí lhůta počíná dnem, kdy právo dospělo, tj. dnem, kdy je pohledávka splatná a soudně vymahatelná.
Smluvní promlčecí lhůta
Strany si mohou sjednat délku promlčecí lhůty odchylně od zákona. Sjednaná délka promlčecí lhůty však nesmí být kratší nežli jeden rok a nesmí být delší nežli patnáct let. Pokud by byla kratší nebo delší lhůta sjednána v neprospěch slabší strany, pak by se k takovému ujednání nepřihlíželo a uplatnila by se délka promlčecí lhůty stanovená zákonem. Možnost sjednat si délku promlčecí lhůty odchylně od zákona je zákonem omezena a neuplatní se například v případě kratší lhůty u práva na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě či zdraví.
Jaká práva se promlčují?
Obecně se promlčují všechna majetková práva, tedy práva opravňující k dispozici s majetkovou hodnotou vyjádřitelnou penězi. Nepromlčuje se však právo vlastnické a jiná zákonem stanovená věcná práva, jako je například právo na zřízení nezbytné cesty nebo dále právo domáhat se rozdělení společné věci atd. Nepromlčují se osobnostní práva, tedy například právo na život, důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest a soukromí.
Shrnutí
Promlčení nelze ve smlouvě nikterak vyloučit a práva na uplatnění námitky promlčení není možno se předem vzdát. Smluvní strany si mohou sjednat délku promlčecí lhůty odlišnou od délky promlčecí lhůty stanovené zákonem – musí být však zachována minimální délka jeden rok a maximální délka patnáct let.
Doporučení
U mnoha specifických závazkových vztahů se uplatní zvláštní zákonná úprava promlčení, která má aplikační přednost před úpravou obecnou. Ve složitějších právních případech je proto vhodné vyhledat odbornou právní pomoc.