Je prodej zboží na bazaru nějak omezený? A jaká pro něj platí pravidla?

S narůstajících trendem „udržitelnosti“ a ochrany naší planety vzrůstá i poptávka po zboží z druhé ruky. Zastavárny, bazary, secondhandy, ale i různé internetové portály, jako je například Aukro, nabízí vskutku široký sortiment použitého zboží. Někdo může takovouto koupi považovat za zbytečné riskování. Je ale potřeba vědět, že i při prodeji zboží na bazaru má obchodník i spotřebitel svá práva a povinnosti. A přesně na ty se dnes zaměříme. Nebudeme se zabývat prodejem zboží mezi dvěma osobami, které se prodejem použitých věcí neživí (jedná se např. o občasný domácí výprodej). Pravidla pro uzavření tohoto obchodu jsou uvedena v občanském zákoníku a nejsou tak přísná jako pro podnikatele.

V zásadě zde platí jednoduché pravidlo, prodej použitých věcí spotřebitelům se příliš neliší od prodeje nového zboží v obchodech či e-shopech. Kontrolu nad zařízeními, jako jsou například zastavárny, provádí ČOI. Ta bohužel velmi často naráží na porušování práv ze strany obchodníků. Jaká jsou tedy Vaše práva ze strany spotřebitele? Co si musíte vždy ohlídat:

  1. Spotřebitel má při nákupu použitého zboží právo na veškeré informace o kupovaném zboží, tedy o výrobci, dovozci, případně dodavateli, dále údaje o názvu výrobku a velikosti, rozměru či další informace potřebné k identifikaci, případně užití. Zde dochází k jedné z nejčastějších chyb ze strany prodávajících – velmi často totiž ani neoznačí, že se jedná o POUŽITÉ zboží.
  2. Prodávající je povinen u použitých věcí, u kterých je třeba při užívání zachovat zvláštní pravidla (např. postup podle návodu), spotřebitele s těmito pravidly seznámit a také ho upozornit na rizika nesprávného použití. Vybavení výrobků, kde je návod k použití a údržbě vyžadován, musí být v českém jazyce.
  3. Použité zboží musí být zřetelně označeno cenou a na vyžádání je prodávající povinen vydat spotřebiteli řádně vyplněný doklad o koupi, který slouží v případě uplatnění odpovědnosti za vady jako důkaz, jaký výrobek, od koho, kdy, za kolik a v jakém stavu byl zakoupen. Zde se dostáváme k dalšímu bodu – reklamaci.
  4. O reklamaci, jejím rozsahu, podmínkách a způsobu Vás má prodávající povinnost informovat. A právě to je další kamen úrazu, na který ze strany prodávajících ČOI často naráží – obchodníci totiž své zákazníky o právu na reklamaci použitého zboží neinformují.
    Doba, po kterou můžete zboží reklamovat, je u spotřebního zboží 24 měsíců, je ale běžné, že při koupi použitého spotřebního zboží se prodávající dohodne se spotřebitelem na zkrácení této lhůty na polovinu – tedy 12 měsíců. To je samozřejmě potřeba zaznamenat do dokladu o koupi.
  5. Prodávající musí spotřebitele při prodeji použitých, případně upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou omezeny, na tyto skutečnosti zřetelně upozornit a musí takové výrobky prodávat odděleně. Prodávající je rovněž povinen kupujícího upozornit, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.
  6. V případě použitých věcí prodávaných za nižší cenu neodpovídá prodávající za vady, pro které byla cena snížena. Při koupi použité věci a její následné reklamaci pro vadu výrobku, z níž je prodávající zavázán, nemá spotřebitel právo na výměnu věci, ale na slevu z ceny, prodávající je také povinen na požádání spotřebitele výrobek překontrolovat nebo předvést, umožňuje-li to jeho povaha, například jedná-li se o počítač, telefon, televizi, fotoaparát či spotřebiče sortimentu elektro.

 

Na závěr ještě nutno dodat, aby si každý, kdo rád takto nakupuje, dal pozor i na tzv. nákup od nevlastníka. Ve zkratce si koupíte zboží od někoho, kdo nebyl jeho vlastníkem. A ačkoliv si ho kupujte tzv. v dobré víře, pokud se o něj vlastník do 3 let přihlásí a prokáže, že mu věc byla ukradena, musíte ho vrátit, i když dostat své peníze zpět už nemusí být tak jednoduché.