Co vše si zaměstnavatel může dovolit a k čemu odbory slouží?
Odborové organizace jsou jedním z nejvýznamnějších subjektů kolektivního pracovního práva, neboť se jedná o zástupce zaměstnanců v daném podniku. Jejich cílem je komunikovat se zaměstnavatelem a sjednávat zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance.
Jedna z metod komunikace právě mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem je tzv. kolektivní vyjednávání, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy. Kolektivní vyjednávání se zahajuje předložením návrhu jedné ze stran, ať už odborovou organizací (což je nejčastější způsob) nebo zaměstnavatelem, straně druhé a ta je následně povinna návrh projednat a do sedmi dnů na něj písemně odpovědět. Nikde není stanoveno, jak přesně má návrh vypadat a co všechno má kolektivní smlouva upravovat, avšak v návrhu, který se předkládá k projednání, musí být vymezen okruh otázek, o kterých se má jednat. Pokud strana, které byl návrh předložen, souhlasí, dochází k uzavření tzv. kolektivních smluv.
Kolektivní smlouvy se řadí mezi dvoustranné právní jednání. To znamená, že se jedná o smlouvu mezi dvěma stranami, kterými jsou na jedné straně odborová organizace (nebo více odborových organizací) a na druhé zaměstnavatel (popřípadě organizace zaměstnavatelů). Obsahem této smlouvy je dohoda mezi těmito stranami o určení mzdových a jiných podmínek pro zaměstnance, jako např. práva a povinnosti obou stran, úprava přesčasových hodin atp. Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová organizace a uzavírá je také za ty ze zaměstnanců, kteří nejsou odborově organizováni. Pokud je u jednoho zaměstnavatele více než jedna odborová organizace, zaměstnavatel je povinen jednat se všemi z nich o uzavření kolektivní smlouvy. Strany se mohou dohodnout, zda bude smlouva uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou a sjednat si výpovědní dobu v délce šesti měsíců. Strany se mohou dohodnout také na možnosti změny kolektivní smlouvy a jejího rozsahu, což je jedna z věcí, která se v takovýchto smlouvách doporučuje. Kolektivní smlouvy musí být uzavřeny písemně a podepsány všemi účastníky. Odborové organizace jsou povinny oznámit sjednané podmínky v kolektivní smlouvě nejpozději do patnácti dnů od jejího uzavření všem zaměstnancům.
Pokud se odborová organizace se zaměstnavatelem nedohodnou na sjednání kolektivní smlouvy nebo na plnění závazků z kolektivní smlouvy, nastávají spory, které je možné řešit několika způsoby. Prvním ze způsobů je zvolení zprostředkovatele, jehož úkolem je stranám navrhnout řešení sporů. Na zprostředkovateli se strany dohodnou nebo jej určí Ministerstvo práce a sociálních věcí ze seznamu zprostředkovatelů. Pokud strany s tímto návrhem nesouhlasí, pak se spor dostává před rozhodce. Rozhodcem nesmí být stejná osoba jako byl zprostředkovatel. Strany se na osobě rozhodce opět mohou dohodnout, nebo jej smí navrhnout jedna ze smluvních stran a poté o něm rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestliže není možné dojít ke shodě a k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem či rozhodcem, krajním prostředkem řešení kolektivních sporů je vyhlášení stávky nebo výluky.