Vrácení daní a exekuce.
Pokud je zaměstnanec v exekuci, přičemž jsou srážkami ze mzdy hrazeny jeho nesplněné závazky, pak vzniká mzdovým účetním povinnost tyto srážky na příkaz exekutora provádět. Jak ale postupovat, pokud zaměstnanci, kterému se tyto srážky provádí, vznikne při ročním zúčtování daně z příjmů fyzických osob přeplatek či má nárok na daňový bonus? Mohou tato dvě „daňová aktiva“ mzdové účetní rovněž započítat do exekučních srážek danému zaměstnanci?
V tomto jsou mzdové účetní v nezáviděníhodné situaci, neboť pokud srážku provedou neoprávněně, může je žalovat zaměstnanec, jemuž byla srážka provedena, a pokud ji naopak neprovedou, přičemž přeplatek na dani či daňový bonus zaměstnanci ponechají, mohou být postiženy pořádkovou pokutou od exekutora, že neprovedly srážku z příjmů zaměstnance, který je v exekuci.
V případě, že zaměstnanci v exekuci vznikne přeplatek na dani na základě ročního zúčtování daně z příjmů fyzických osob, to znamená z těch příjmů (jinak též čisté mzdy), které jsou součástí exekučních srážek, měl by se stát součástí těchto srážek i přeplatek.
Jinak je to ale s daňovým bonusem, který není součástí čisté mzdy. Dle doporučení exekutorské komory musí být exekutorem v tomto případě vydán příkaz na postihnutí jiné peněžité pohledávky. Takovýto příkaz musí obsahovat přesné označení příjmu, ze kterého má dojít ke srážce, tj. daňový bonus. V tomto případě však musí mzdová účetní exekutorovi oznámit, že zaměstnanci v exekuci vznikl nárok na daňový bonus, aby následně mohl exekutor vydat příkaz na postihnutí jiné peněžité pohledávky. Exekutor sám totiž nemůže vědět, že nárok na daňový bonus zaměstnanci v exekuci vznikl.
Jak je tedy z uvedeného patrné, daňový přeplatek a daňový bonus jsou z pohledu exekučního řízení chápány rozdílně, nicméně oba jsou součástí exekuce.
Na závěr nutno ještě zmínit, že exekucí je postižen daňový přeplatek či daňový bonus v plné výši, takže se k zaměstnanci, kterému je nařízena exekuce, vlastně vůbec nedostane.