Tento článek poskytuje základní informace pro zákonné zástupce nezletilého kde a jakým způsobem nárok na výživné uplatnit.
Soudní vymáhání a zvyšování výživného pro nezletilé dítě se liší od klasického soudního sporu o peněžité plnění. Tento článek poskytuje základní informace pro zákonné zástupce nezletilého kde a jakým způsobem nárok na výživné uplatnit.
Primárním způsobem určení výše výživného na nezletilého je dohoda mezi rodiči. Pokud dohoda není z jakéhokoliv důvodu možná, je každý z rodičů oprávněn podat návrh na soud, aby výživné určil, případně jeho výši upravil. Zpravidla se výživné s růstem dětí zvyšuje, nicméně nejsou vyloučeny situace, kdy bude výživné i snižováno.
Dle § 466 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS“) rozhoduje ve věcech výživy nezletilého dítěte soud. Návrh se podává k okresnímu soudu, v Praze k soudu obvodnímu, v Brně k soudu městskému ve smyslu § 3 odst. 1 ZŘS.
Určení místně příslušného soudu, tedy toho konkrétního soudu, ke kterému se návrh podává, určuje § 4 odst. 1 ZŘS ve spojení s § 467 odst. 1 ZŘS. Je jím tzv. obecný soud nezletilého dítěte. Ve většině případů se jedná o soud, v jehož působnosti dítě bydlí. Přesné určení dle obce pobytu dítěte, nebo městské části určuje zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.
Rozdílem oproti klasické místní příslušnosti při vymáhání jiných nároků než ve prospěch nezletilého je skutečnost, že místní příslušnost zůstává zachována u soudu, který ve věci rozhodoval jako první, bez ohledu na to, zda se nezletilý následně přestěhuje. Tímto soudem je v případě rozvodu manželství rodičů ten soud, který jako první rozhodoval o péči a výživném na nezletilého, může se však jednat i o jiný soud (pokud například nebyli rodiče sezdáni). Na tomto prvním soudě se vede celý spis nezletilého, od prvního řízení až po poslední. Pravidlem totiž bývá, že v průběhu dospívání nezletilého dochází k potřebě úpravy styku a výživného (například nástupem na základní, střední nebo vysokou školu) a zákonodárce nepovažuje za racionální měnit soud, který již o věci jednou jednal.
Tato skutečnost může působit problémy, proto zákon umožňuje přenést působnost na jiný soud, podle aktuálního bydliště nezletilého postupem dle § 5 ZŘS. Tento postup může však využít pouze místně příslušný soud, nikoliv účastník (navrhovatel) samotný. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů. Rozhodnutí musí být samozřejmě řádně zdůvodněno. Důvodem pro přenesení působnosti může být zmíněná změna bydliště nezletilého, ale i další skutečnosti. Důležité je, aby změna byla v zájmu nezletilého dítěte. Sledovaným zájmem je rychlost řízení a s tím spojené dokazování, přístup nezletilého či jeho zástupce k soudu, znalost místních poměrů a podobně.
Druhou možností, jak dosáhnout změny místní příslušnosti, je podání návrhu na jiný soud, aniž by jakýkoliv z účastníků namítl místní nepříslušnost a tuto skutečnost nezjistil ani soud, kterému byl návrh zaslán. Účastník má právo námitku místní nepříslušnosti namítnout pouze
do doby svého prvního úkonu ve věci (tedy do doby, než se k návrhu vyjádří, případně se zúčastní prvního jednání ve věci). Soud může místní příslušnost zkoumat dle § 105 odst. 1 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů nejpozději do začátku jednání ve věci samé.
Návrh se podává písemně s uvedením obou rodičů nezletilého dítěte, jejich adres a dat narození. Podání musí být datováno a osoba, která jej podává, jej musí podepsat. V návrhu by mělo být uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá (zvýšení výživného), důvody, proč se ho domáhá a případně kdy a jak bylo dříve rozhodnuto. Návrh se podává v tolika vyhotoveních, kolik bude v řízení účastníků plus jedno pro soud (§ 42 odst. 4 OSŘ). V klasickém případě (otec, matka, dítě) se k soudu zasílá podání v trojím vyhotovení. Přílohy se přikládají v jednom vyhotovení bez ohledu na počet účastníků. Soudní poplatek se ve věcech výživného neplatí. Po podání návrhu soud postupuje samostatně s tím, že může navrhovatele vyzvat k doplnění jeho podání, pokud nesplňuje všechny náležitosti. Po jmenování opatrovníka a rozeslání podání účastníkům se nařizuje soudní jednání.