Jsem rozvedená a nemůžu vyžít. Můžu něco chtít po bývalém manželovi?

09. ledna 2019  |  Patricie Filipková

Jsem rozvedená a nemůžu vyžít. Můžu něco chtít po bývalém manželovi?

Výživné rozvedeného manžela

Po rozvodu manželství se předpokládá, že se každý z bývalých manželů postará sám o sebe. Ne vždy se tomu tak děje, proto zákon upravuje možnost výjimky, a to právě za účelem zmírnění některých majetkových dopadů.

 

Co je vyživovací povinnost?

Pokud například dojde k situaci, že rozvedená manželka není schopna se sama uživit a tato její neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu její bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost. Podmínkou je, že to po něm lze spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo po skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

 

Okolností mající původ v manželství nebo v souvislosti s ním může být například dlouholeté manželství spojené s péčí oprávněného manžela o rodinnou domácnost, čímž ztratil kvalifikaci.

 

Předpokládá se, že se manželé či bývalí manželé na rozsahu vyživovací povinnosti a způsobu jeho poskytování dohodnou.  Může se jednat o pravidelné vyplácení určité finanční částky, naturální plnění či umožnění užívání věci, kterou vlastní druhý z manželů, například automobil.

 

Zákon umožňuje poskytnout bývalému manželu tzv. odbytné – částka, na které se obě strany dohodnou s tím, že pokryje právo na výživné v plném rozsahu.

 

Pokud se strany na výživném nedohodnou, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. Konkrétní výši výživného určí v daném případě soud, přičemž při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno. Přihlíží i k tomu, zda si rozvedený manžel neopatřil vhodné zaměstnání, ačkoliv mu v tom nebránila závažná překážka, zda si rozvedený manžel mohl zajistit výživu řádným hospodařením s vlastním majetkem a zda se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, dále zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo je dán jiný obdobně závažný důvod.

 

Pokud se manželé (bývalí) o výživném nedohodnou, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil, a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. Danému výživnému se také říká tzv. sankční výživné.

Slovníček pojmů

Výživné

Majetkový soubor věcí a jiných právních předmětů, penězi ocenitelnými, který poskytuje jedna osoba druhé proto, aby ji vyživovala, tj. aby uspokojovala její životní potřeby.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - § 760 – 763

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím