Vše o funkci a činnosti Ústředního krizového štábu.

Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády, která jej zřizuje, a je zařazen do systému orgánů Bezpečnostní rady státu. Jeho složení, činnost, práva a povinnosti upravuje jeho Statut  a Jednací řád.

 

Tento vládní orgán má 22 členů, kterými jsou náměstci ministrů a představitelé významných úřadů, jako je např. hlavní hygienik, policejní prezident České republiky, předseda Správy státních hmotných rezerv či ředitel Státního zdravotního ústavu. V jeho čele stojí jeho předseda, kterého jmenuje předseda vlády z členů vlády nebo členů Štábu. Předseda svolává zasedání Štábu, řídí jeho činnost a odpovídá za ni předsedovi vlády, dále stanovuje dobu a místo zasedání Štábu atp. Předseda si také volí svého místopředsedu.

 

Účelem Štábu je obecně řešení krizových situací, přičemž krizovou situací se rozumí vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, jakož hrozba vzniku krizové situace, nebo jiných závažných situací týkajících se bezpečnostních zájmů České republiky.

 

To se děje prostřednictvím připravování návrhů na řešení nastalé situace, koordinováním, sledováním a vyhodnocováním opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady. 

 

Návrhy na řešení situace pak předkládá předseda Štábu na schůzi Bezpečnostní rady státu, případně přímo na schůzi vlády.

 

Štáb dále zejména:

  1. zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací,
  2. zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků a informuje Bezpečností radu státu,
  3. posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy,
  4. připravuje Bezpečnostní radě státu nebo vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou, případně schválení Parlamentem ČR.

 

V rámci zřízení Ústředního krizového štábu se zřizují také jeho Odborné pracovní skupiny a operační centra.

 

Odborné pracovní skupiny sbírají, zpracovávají a třídí informace potřebné pro vyhodnocení situace a přijetí rozhodnutí a zpracovávají analýzy a podklady pro návrhy řešení krizové situace. Štáb je zřizuje podle potřeby, přičemž při současné pandemii koronaviru zřídil tyto skupiny:

  1. skupinu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji, jejíhož vedoucího určí předseda Štábu a členy jsou pověření zaměstnanci ministerstev, jejichž náměstci jsou členy Štábu,
  2. mediální skupinu, jejíhož vedoucího určí předseda Štábu a členy jsou pověření pracovníci úřadů, jejichž představitelé jsou členy Štábu.

 

Operačními centry se rozumí pracoviště Ministrestva vnitra nebo Ministrestva obrany, a jejich úkolem je monitoring situace a informační podpora.