Jak se stát notářem?

04. dubna 2019  |  Kateřina Würzová

Jak se stát notářem?

Notářský úřad a pracovníci notáře.

Notářský úřad je sídlo notáře, který do takového úřadu byl jmenován. Notářské úřady jsou zřízeny Ministerstvem spravedlnosti a jsou zřizovány v obvodech okresních soudů. Počet notářských úřadů v jednotlivých obvodech je stanoven Ministrem spravedlnosti. V sídle notářského úřadu si notář zřizuje notářskou kancelář, ve které vykonává svoji činnost. Notářská kancelář musí být zapsaná v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou. Notářská kancelář, a tedy i notářský úřad, je určen jménem a příjmením notáře v rámci daného okresního soudu. Notářská kancelář pak musí být označena malým státním znakem a jménem notáře a jeho otevíracími hodinami. Úřední dny však může notář vykonávat i mimo své sídlo.

 

V notářské kanceláři může pracovat až několik lidí na jednotlivých pozicích. V první řadě se jedná o samotného notáře. V České republice máme omezený počet notářů, cca 450 na celou Českou republiku. Stát se notářem je podmíněno plnou svéprávností, čistým trestním rejstříkem, vysokoškolským vzděláním v magisterském studiu oboru práva a nejméně pětiletou notářskou praxí. Notář může vykonávat svoji činnost až do 70 let svého věku. Do notářského úřadu musí být notář jmenován a získá jej, pokud projde konkurzním řízením a jiný notář odstoupí z úřadu nebo zemře. Předtím než se notář stane notářem, musí si projít ještě dvěma jinými pozicemi, jedná se o pozici notářského koncipienta a notářského kandidáta.

 

Notářský koncipient je absolvent právnické fakulty, který je v pracovním poměru u notáře. Je zapsaný do seznamu koncipientů u notářské komory. V rámci tříleté praxe vykonává různorodou notářskou činnost v podobě ověřování stejnopisů a opisů z notářských zápisů, vidimaci, legalizaci, vydávání opisů a potvrzení z evidence právních jednání, např. v případě úmrtí, závěti či manželské smlouvy, přijímá úschovy aj. Po uplynutí tří let se může notářský koncipient přihlásit k notářským zkouškám. Notářské zkoušky se skládají z písemné a ústní části, a pokud obě části koncipient splní, stává se z něj notářský kandidát.

 

Notářský kandidát je evidovaný v seznamu notářských kandidátů vedený notářskou komorou. Notář může pověřit kandidáta úkony, které může za jiných okolností vykonávat pouze notář. Tyto úkony jsou vymezeny v zákoně, a jedná se např. o sepisování notářských zápisů, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení apod. Notářský kandidát může být také pověřen notářem a ustanoven příslušnou notářskou komorou k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti. V takovém případě může kandidát vykonávat vše, co je obsahem činnosti notáře, vyjma insolvenčního správce.

 

Pro fungující notářskou kancelář je také zapotřebí mít notářskou tajemnici/ notářského tajemníka a kancelářského pracovníka. Kancelářským pracovníkem je osoba, která plní administrativní práci. Vyřizuje přípravné a dílčí úkony. Na tuto pozici není důležité dosažené vzdělání. Po například roce praxe v notářské kanceláři je možné se přihlásit na zkoušky notářského tajemníka. Notářský tajemník může být také pověřen jednotlivými úkony, stejnými jako je notářský koncipient a pomáhá s agendou notáři.

Slovníček pojmů

Notář

= člověk s právnickým vzděláním, který je státem pověřen k výkonu určitých činností, např. sepisování veřejných listin, ověřování listin a podpisů aj.

Notářský zápis

= dokument, resp. listina sepsaná notářem v zákonem předepsané formě

Notářská tajemnice/ tajemník

zaměstnanec notáře s odbornou zkouškou; provádí ověřování listin, podpisů, pořizuje výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a činí další administrativní úkony

Notářský koncipient/ koncipientka

právník, který je zaměstnancem notáře a je jím pověřen provádět úkony v činnosti notáře; je zapsán v seznamu notářských koncipientů, který vede notářská komora

Opis

= jedná se o kopie notářských zápisů. V kopii musí být shodný obsah.

Stejnopis

= kopie notářského zápisu. Stejnopis musí být naprosto shodný s původním dokumentem.

Vidimace

= úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s jejím originálem.

Legalizace

= úřední ověření skutečnosti, že určitá osoba listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině uznala za vlastní.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) - § 7 - 26

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím