Dědická daň byla dlouho postrachem všech, kteří někdy něco zdědili. Dnes už je to s ní ale trochu jinak. A protože je to věc, která může v životě zastihnout každého z nás, je důležité se v této oblasti umět orientovat.

V roce 2014 vyšla novela zákona o dani z příjmů, který mimo jiné upravuje i onu pověstnou dědickou daň. Ta už ovšem od téhož roku vůbec neplatí a dědění je dnes vnímáno jako bezúplatné nabytí, které je od daně osvobozeno.


Do daňového přiznání budete muset dědickou daň napsat pouze v případě, že by se jednalo o dědictví z dřívějšího roku než 2014, kdy ještě od dědické daně nebyla pozůstalost osvobozena.

Placení se tak úplně ale stejně nevyhnete – v rámci dědického řízení Vás totiž čeká několik náležitostí, které budete muset Vy z vlastní kapsy zaplatit:

  1. Znalecký posudek o ceně nemovitosti platný ke dni smrti zůstavitele.
  2. Úkony potřebné k provedení dědického řízení provedené notářem – výše odměny notáři se určuje z ceny movitého i nemovitého majetku, který je předmětem dědického řízení, a je stanovena ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti ČR.
  3. Náklady spojené s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu.


Po zrušení této daně lidé často spekulují o tom, zda je tedy nutné nechat dělat znalecký posudek o ceně nemovitosti. Odpověď zní NE, není to nutné. Je ale vždy potřeba určit odhadní cenu nemovitosti, a to pomocí tzv. stanovení tržní ceny pro dědické řízení. Odhad je také, mimo určení odměny pro notáře, potřeba odevzdat při existenci závěti či většího počtu dědiců apod. Vyhotovit takový odhad není ale nic jednoduchého, je k tomu potřeba hodně zkušeností a dobrá znalost trhu, proto je nejlepší najít si profesionála v realitní kanceláři či nějakého makléře, který je schopný Vám odhad udělat do několika hodin za celkem přijatelné ceny.

Problém se zdaněním může také nastat v případě, že chce dědic nemovitost prodat. Od daně bude prodávající tedy osvobozen pouze tehdy, vlastní-li nemovitost déle než pět let nebo v případě, že zůstavitel držel nemovitost déle než pět let nebo v ní měl dva roky trvalé bydliště. Tato lhůta se zkracuje v případě, že se jedná o dědice, který je příbuzným v přímě řadě nebo manželem, a to o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele.