Toto lze vyřešit sjednání dohody o mlčenlivosti (NDA). Jak na to a co by měla obsahovat?
Dohoda o mlčenlivosti slouží k ochraně důvěrných informací. Je využívána jak v pracovněprávním styku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tak i v obchodních stycích při spolupráci dvou a více subjektů.
Máte své "know-how" a chcete s tím vyrazit na trh, ale potřebujete pomoct od další osoby? Máte smluvního partnera, kterému jste při obchodování nuceni v rámci zachování vzájemné spolupráce rozkrýt část Vašeho obchodního tajemství či důvěrné informace? Co udělat proto, aby nedošlo k jejich zneužití? Uzavřete dohodu o mlčenlivosti neboli tzv. NDA (non-disclosure agreement)!
Docílíte tím ochrany informací, využívaných pro uskutečnění Vašeho podnikatelského záměru a předejdete zneužití důvěrných informací důležitých pro Vaše stávající i budoucí podnikání. Jsou jimi například informace o dodavatelích a konečných zákaznících, marketingové strategie, další navazující podnikatelské záměry a rozhodnutí, cenová politika, reklamní produkce atp.
Co by mělo být obsahem takové dohody?
1) Přesné vymezení informací, které chcete chránit
U každé smlouvy či dohody je velice důležité správně specifikovat její rozsah. Nelze pouze obecně uvést, že „mlčenlivosti se vztahuje na všechny informace užité při obchodním či obdobném styku mezi smluvními stranami“. Vymezte si tedy, co přesně chcete, aby bylo chráněno a bylo obsahem zákazu šíření. Chce to zvolit dobrou formulaci. Není dobré mít vše přesně a důkladně (přesně doslovně) vymezené, neboť lze lehce na něco zapomenout, ale také, jak jsme uvedli, nevolte příliš obecné formulace. Pamatujte, že informace veřejně dostupné, ochraně dle dohody o mlčenlivosti podléhat nemohou a pokud máte věc vymezenou obecně, těžko byste prokazovali, co vlastně je porušením dohody.
2) Doba, po kterou trvá ochrana informací
Dobu, po kterou trvá zachování mlčenlivosti o obsahu dohody, je také dobré přesně ohraničit. Není zcela vhodnou formulací volit ujednání, že mlčenlivost se vztahuje na dobu trvání spolupráce účastníků. Může se totiž stát, že spolupráce skončí předčasně (ať už z jakéhokoliv důvodu) a mohla by s tím zaniknout i povinnost k mlčenlivosti. Doporučujeme tedy stanovit přesnou délku trvání například 5 let, 10 let či do konkrétního data.
3) Vymezení před kým vším chcete důvěrné informace chránit
Myslete také na to, že i Váš partner má spolupracovníky a zaměstnance. Je tedy zcela na místě a vhodné, aby ve smlouvě bylo stanoveno, že mlčenlivost se vztahuje taky na tyto spolupracující osoby! Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by se stát, že by Vám nevznikl nárok na sankce za porušení mlčenlivosti.
4) Sankce za porušení mlčenlivosti
Ideálním nástrojem k dosažení motivace druhé smluvní strany k zachování mlčenlivosti je smluvní pokuta. Proč? Pokud si přímo ve smlouvě stanovíte, že za porušení té či oné povinnosti (vždy podle konkrétního obsahu smlouvy), máte nárok na přesně smluvně stanovenou částku, není třeba v budoucnu prokazovat vznik škody a složitě ji vyčíslovat. Z ujednání totiž jasně plyne, co kdo porušil a čím je odpovědný.
Ztrácíte stanovenou smluvní pokutou nárok na náhradu škody? Ne! Pokud ve smlouvě jasně uvedete, že se vylučuje situace, kdy smluvní pokuta nahrazuje nárok na náhradu škody, v případě vzniku škody z porušení smluvní povinnosti máte možnost nárokovat jak pokutu, tak případnou vzniklou škodu. Ale musí to být výslovně uvedeno!
Pokud uzavřete jasně znějící dohodu o mlčenlivosti, o zneužití Vašich práv, respektive důvěrných informací a "know-how" nemusíte mít obavy.