Povinností každého zaměstnance je nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Je zřejmé, že pokud by zaměstnanec někde vyzradil know-how svého zaměstnavatele, bylo by to v rozporu s jeho zájmy a zaměstnavateli by tím způsobil škodu. Aby k těmto situacím nedocházelo, zaměstnavatel se zaměstnancem často uzavírá dohodu o mlčenlivosti. V tomto článku se podíváme, jak by takováto dohoda měla vypadat.

Povinností každého zaměstnance je nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Je zřejmé, že pokud by zaměstnanec někde vyzradil know-how svého zaměstnavatele, bylo by to v rozporu s jeho zájmy a zaměstnavateli by způsobil škodu. Aby k těmto situacím nedocházelo, zaměstnavatel se zaměstnancem často uzavře dohodu o mlčenlivosti.

 

Daná dohoda může být součástí pracovní smlouvy nebo lze uzavřít samostatnou smlouvu o mlčenlivosti, která by se týkala pouze otázek spojených s povinností zaměstnance zachovávat mlčenlivost o konkrétně daných informacích.

 

Dohoda musí být určitá – má obsahovat informace, které nesmějí být vyzrazeny třetí osobě, nejčastěji se jedná o know-how zaměstnavatele, jeho obchodní tajemství, informace o klientele či jiné otázky zaměstnavatelem chráněny. Dohoda tedy nemůže obsahovat obecné ustanovení, že zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o veškerých skutečnostech a informacích, o kterých se zaměstnanec při výkonu práce dozví. Takové ustanovení je nepřípustné. Dohoda by dále měla obsahovat případy, kdy zaměstnanec nebude danou povinností vázán – nejčastěji v případech veřejně dostupných informací či pokud zaměstnanec bude vyzván ke sdělení informací soudem.

 

Následkem porušení dané povinností může být povinnost zaměstnance nahradit způsobenou škodu, nahradit ušlý zisk či výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Je však třeba zdůraznit, že smluvní pokutu v tomto případě není možné požadovat. Tu je možno vymáhat pouze v zákonem vymezených případech.

 

V dohodě o mlčenlivosti je možno ujednat, že tento závazek platí i po dobu po skončení pracovního poměru – záleží však na obou stranách, jakou dobu trvání této povinnosti sjednají. Bývalý zaměstnanec tak stále může odpovídat za škodu, kterou by prozrazením určitých skutečností mohl způsobit.

 

Je nutno podotknout, že zaměstnavatel danou povinnost nemůže uložit pouze vnitřním předpisem, neboť zaměstnanci nelze uložit povinnosti nad rámec zákoníku práce, pracovní či jiné smlouvy/dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.