Státní symboly každého státu mají za sebou hlubokou historii. Jsou symbolem národní identity, reprezentují daný stát a také státní tradice. Jak je to s jejich hanobením a sankcí za takové chování?
Státní symboly každého státu mají za sebou hlubokou historii. Jsou symbolem národní identity, reprezentují daný stát a také státní tradice. Z toho vyplývá povinnost každého občana užívat státní symboly vhodným způsobem, klást jim určitý význam při různých akcích a ctít tak tradici státu a své národnosti.
Taxativní vymezení státních symbolů bychom nalezli v Ústavě České republiky (článek 14), ale také v zákoně č. 3/1993 Sb., o státních symbolech ČR. Státními symboly jsou velký státní znak, malý státní znak, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky (standarta), státní pečeť, státní barvy a státní hymna. Všechny tyto symboly jsou odkazem české historie a má se za to, že budou využity pouze důstojným způsobem.
Na základě několika politicky laděných událostí, které přinesla poslední léta, se diskuse na téma hanobení státních symbolů a jejich neetického zacházení znovu otevřela. V roce 2016 byl dokonce podán návrh na zavedení nového typu trestného činu, jehož skutková podstata spočívala v hanobení prezidenta republiky a státních symbolů. Před i po tomto návrhu byla sepsána petice proti hanobení obou těchto prvků. Aktuálně však definice v trestním zákoníku nehovoří ani o „hanobení“ prezidenta ani o „hanobení“ státních symbolů. Pojem „hanobení“ nelze v souvislosti s užíváním státních symbolů v české legislativě přímo nalézt.
Hrozí tedy nějaká sankce, kdy je státní symbol užit nedůstojným způsobem?
Sankce za „hanobení“ státního symbolu není přesně stanovena. V některých ustanoveních zákona o užívání státních symbolů jsou však určeny peněžité sankce v různé výši. Například § 13 zákona o užívání státních symbolů hovoří takto: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky“. Za tento přestupek hrozí každému, kdo se takového přestupku dopustí, pokuta až ve výši 10 000,-.
Je nutno poznamenat, že ve většině (již uskutečněných) činů se dostáváme mimo jiné i do roviny trestněprávní, neboť k „hanobení“ státních symbolů dochází nejčastěji ve spojitosti s výtržnictvím (§ 358 trestního zákoníku), které za trestný čin považujeme a osobě, která naplňuje skutkovou podstatu tohoto trestného činu, hrozí odnětí svobody až na dvě léta.
Stále aktuální otázkou tedy zůstává, zda samotné „hanobení“ (které je v již zmiňované legislativě popisováno nejrůznějším chováním a nakládáním se státními symboly) státních symbolů a prezidenta republiky nemá být opět pojímáno jako čin trestný, tak jak bylo definováno v předchozí legislativní úpravě, platné až do roku 1994. Důvodem k jejímu zrušení byl názor, že by se jednalo o zásah do svobody projevu občanů.
Faktem je, že například u našich nejbližších sousedů – v Polsku, je samotné hanobení státních symbolů a prezidenta republiky klasifikováno jako trestný čin, za který hrozí odnětí svobody až na jeden rok.
Ať je společenská nálada jakákoliv a názor na tuto problematiku taktéž, je nutné si uvědomit, že státní symboly představují svrchovanost našeho státu, odraz historie české země a národní identitu. Je tedy nutné pamatovat na pravou podstatu existence státních symbolů a nezapomenout na důstojné zacházení s nimi.