Právní institut s názvem Dříve vyslovené přání.

Living will

Přesně na tuto zkratku můžete narazit v angličtině ať už při studiu medicíny, nebo v praxi. V češtině jí říkáme „dříve vyslovené přání“. Tento právní institut je postaven na základě lidských práv (právo na ochranu lidské důstojnosti, sebeurčení a nedotknutelnosti osoby) a odvíjí se od tvrzení, že každá lidská bytost má právo na určení toho, co se bude dít s jejím vlastním tělem. Od roku 2001 byl po ratifikaci Úmluvy o lidských právech a biomedicíně tento institut zakotven i u nás v České republice a každý občan si tak u nás může dopředu určit, co bude nebo nebude provedeno s jeho tělem v situaci, kdy bude například v kómatu, v pokročilém stádiu demence či jiném nepříznivém zdravotním stavu a nebude schopen o své budoucnosti rozhodnout. 


Jak institut dříve vysloveného přání využít v praxi? 

Dříve vyslovené přání můžeme rozlišit na dva typy podle toho, kdy je sepsáno. Jak už jsme tedy ale napověděli, dříve vyslovené přání musí být vždy zaznamenáno písemně (sepsáno), nelze jej uzavřít pouze ústně.
Je možné, že budete chtít tuto náležitost vyřídit preventivně (například pro případ vážně autonehody) a rozhodnete se, že za žádnou cenu nechcete být uměle udržováni při životě v případě oběhového selhání. V dokumentu tedy budete muset přesně specifikovat, kdy si nepřejete, aby Vám byla péče poskytnuta. Váš všeobecný praktický lékař nebo lékař, který dělá v oboru, který souvisí s dříve vysloveným přáním, Vás bude muset informovat o následcích a rizicích neposkytnutí pomoci či péče. Takovýto dokument musí být opatřen úředně ověřeným podpisem pacienta.


Dříve vyslovené přání však můžete uzavřít až při hospitalizaci (například pokud je očekáváno zhoršení zdravotního stavu pacienta až k bodu, kdy by nebyl schopen toto přání vyslovit). Pacientovo přání bude zaznamenáno do dokumentace o jeho zdravotním stavu a podepíše se pod něj jak on, tak lékař a svědek, není zde tedy potřeba úředně ověřeného podpisu pacienta. Důležité je vědět, že takto dříve vyslovené přání při hospitalizaci platí pouze pro toho jednoho určitého poskytovatele zdravotní péče. 
 

Je tu malé ALE 

Jak to tak v právu bývá, i zde se vyskytují výjimky, kdy na institut dříve vysloveného přání nelze brát ohled. Mimo jiné je problematika dříve vysloveného přání častým terčem kritiky z hlediska jeho etické stránky. Kdy tedy na přání pacienta nemusí, anebo nemůže brát zdravotní ošetřovatel ohled: 

  • pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi,
  • pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti,
  • pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby,
  • pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti,
  • pokud jde o nezletilé pacienty nebo pacienty zbavené způsobilosti k právním úkonům.

 

Platnost dříve vysloveného přání není omezená, samozřejmě až do momentu, kdy se ho sám pacient nerozhodne zrušit.

 

Do not resuscitate 

Zajímavostí se staly případy, kdy například v Americe a Austrálii lékaři čelili rozhodnutí, zda poskytnout pomoc pacientům, kteří měli na těle vytetován nápis DO NOT RESUSCITATE (česky neresuscitovat). U nás je tento problém vyřešen právě podmínkou úředně ověřeného podpisu dokumentu o pacientově přání.