Délka doby pro uplatnění vad u prodávané použité věci

Vady u prodávaných věcí můžeme obecně uplatňovat po dobu 24 měsíců od jejich zakoupení. Jak se liší práva spotřebitele, pokud si koupí věc použitou?

Vady u prodávaných věcí můžeme obecně uplatňovat po dobu 24 měsíců od jejich zakoupení. Jak se liší práva spotřebitele, pokud si koupí věc použitou?

Otázku záruky u prodávaných věcí řeší § 2165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) tak, že dává právo kupujícímu uplatnit u spotřebního zboží právo z vad do 24 měsíců. Výjimky z tohoto pravidla pak normuje § 2167 o. z. Mezi těmito výjimkami je i použitá věc (§ 2167 písm. c) o. z.). U použité věci se lhůta 24 měsíců nepoužije na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím.

To znamená, že je nutné rozlišovat, o jakou vadu se bude v konkrétním případě jednat. Správné určení vady totiž bude určovat i práva z vady vyplývající. Jsou myslitelné 2 základní varianty. První je vada, která je způsobena opotřebením prodávané věci (například estetické poškození povrchu věci), když na takové vady se záruka neuplatní. To platí i v případě „pokud byla věc v době jejího převzetí určitým způsobem opotřebovaná a vlivem času opotřebení dosáhne takové intenzity, že se přemění na vadu, nebude možno uplatnit práva z odpovědnosti za vady ve lhůtě 24 měsíců.“

Dále ale mohou existovat vady, které nemají s předchozím užíváním věci žádnou souvislost. Například lze uvést chybnou konstrukci elektronického zařízení, která zapříčiní přehřívání a poškození hardware. Je jasné, že takováto vada není ovlivnitelná předchozím uživatelem a tudíž se uplatní základní záruka 24 měsíců i pro použité zboží. Opačný výklad by byl v neprospěch spotřebitelů, když by se tak prodejce mohl zbavovat svých povinností tím, že by své zboží prodával jako použité. Toto jednání by mohlo naplňovat i definiční znaky nekalé obchodní praktiky nebo agresivní obchodní praktiky zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Základní otázkou při určení délky a existence záruky je tedy povaha vady. Dělícím hlediskem je dle našeho názoru možnost vzniku vady pouhým užíváním věci, když v tomto případě se 24 měsíční záruka neužije. Na všechny ostatní vady pak záruka stanovená § 2165 odst. 1 o. z. platí.

Předpokladem v tomto případě je, že „zakoupil-li kupující použitou věc, byla její cena snížena způsobem, který odpovídá snížení výkonnosti či kvality, tedy předchozímu použití věci. Věc tedy odpovídá smlouvě, na základě které byla prodána.“

Prodejce se může chránit sjednáním kratší doby pro uplatnění práv, když takto zkrácená doba nesmí překročit polovinu zákonné doby 24 měsíců. Jedná se o výjimku upravenou § 2164 o. z. Nicméně nejedná se o základní pravidlo a pokud jej chce prodávající uplatnit, musí si jej nejdříve s kupujícím smluvně sjednat.

Pokud danou problematiku shrneme, lze říci, že na i na prodej použitého spotřebního zboží se uplatní záruka 24 měsíců, ovšem pouze pokud se nejedná o vady vzniklé předchozím užíváním věci. Existuje smluvní možnost zkrácení práva na uplatnění vad, která nesmí být kratší než polovina zákonné lhůty 2 let.