Darovací smlouva

29. října 2018  |  Kateřina Würzová

Darovací smlouva

Co je nutné vymezit v darovací smlouvě? Proč je to dobré? A kdy je lepší raději odkázat v dědictví než darovat?

I přesto, že se jedná o dar, je dobré a v určitých případech i nezbytné, mít darovací smlouvu. Jedná se o listinu, která slouží jako ověření, že dárce někomu něco daroval či slíbil darovat, a že za to nechce žádnou protihodnotu a obdarovaný takový dar přijímá a souhlasí s tím. To, že někdo někomu něco slíbí darovat ještě neznamená, že tak musí učinit. Taková osoba, které byl dar slíben, může ale v případě nedodržení slibu požadovat náhradu těch nákladů, které vynaložil ve víře, že slíbený dar získá.

 

Darovat lze prakticky všechno, co má dárce ve svém vlastnictví, ať už se jedná o věc movitou či nemovitou. Dárce však může slíbit i takovou věc, kterou ve vlastnictví nemá, musí mít ale jistotu a zavázat se k tomu, že takovou věc ve vlastnictví mít bude a tento závazek musí být uveden v darovací smlouvě o daru budoucím. K darování věci nemovité je darovací smlouva nutná vždy a vždy písemná! Darovací smlouva je tzv. smlouvou reálnou, což znamená, že dochází k odevzdání darované věci obdarovanému ke dni uzavření smlouvy, s výjimkou věci nemovité, která nabývá reálným předáním až přechodem vlastnického práva v katastru nemovitostí.

 

V darovací smlouvě je tedy nutné přesně vymezit strany, tj. dárce a obdarovaného a jejich osobní údaje. Dále je nezbytné vymezit předmět darování a zmínit nepochybný úmysl dárce tuto věc bezplatně věnovat. Smlouva musí mít položku svobodné vůle dárce věnovat věc obdarovanému a obdarovaného věc přijmout bez úplatku. Dále už stačí jen datum a podpis darovací listiny oběma účastníky. Pokud se jedná o darování nemovitosti, pak tyto podpisy je třeba ověřit a pořídit si kopii darovací smlouvy. Do darovací smlouvy lze uvést i položku darování s příkazem, což znamená, že předání daru bude možné až tehdy, kdy obdarovaný splní, co po něm dárce žádá, tj. například rodiče darují dům, pokud syn dodělá titul na vysoké škole nebo poskytnout určitou věc z majetku obdarovaného třetí osobě, povinnost přispět na charitu určitou částkou, aj.

 

Přestože smlouvy se mají dodržovat, a když slíbím něco darovat, nebo jsem již daroval, můžu vzít za určitých okolností tento závazek zpět. Jedná se o situace, které se nepředpokládají a které dárce nemohl ovlivnit. Jednou z takových situací je, kdy např. dárce upadne po darování do takové nouze, že mu nezbydou finanční prostředky na vlastní obživu či na výživné osoby, ke které je ze zákona povinen (např. vyživovací povinnost k dítěti nebo manželce). Jedná se o tzv. odvolání daru pro nouzi a v takovém případě, může dárce dar odvolat a chtít jej po obdarovaném zpět. Pokud již obdarovaný dar nemá, je povinen vrátit dárci alespoň částku ve výši obvyklé ceny za předmětný dar. Pokud je však obdarovaný ve stejné situaci a dárce daroval věc z důvodu, aby se obdarovaný dostal z takové tíživé situace, není obdarovaný povinen dar ani náhradu vracet. Dalším ze způsobů pro navrácení daru je odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk obdarovaného. Pokud obdarovaný ublížil úmyslně dárci, porušil dobré mravy k jeho osobě, osobě jemu blízké či jiným způsobem způsobil dárci újmu a ten takové jednání neodpustil, má dárce právo požadovat vydání celého daru či vrácení částky ve výši ceny obvyklé.

 

S darováním souvisí ale přece jen nějaký poplatek. Jedná se o daň z příjmu ve výši 15 % pro fyzické osoby a 19 % pro právnické osoby. Dříve existovala samostatná daň darovací, ale byla zrušena a od roku 2014 spadá pod výše uvedenou daň z příjmu. Avšak darování mezi rodinnými příslušníky v linii přímé i nepřímé a osoby, které žily ve společné domácnosti s dárcem déle než jeden rok, jsou od tohoto poplatku osvobozeny a platit jej nemusejí. Pokud se tedy potýkáte s myšlenkou, zda je lepší darovat či nechat do dědictví, je dobré mít na paměti, že sice daň darovací ani dědická neexistuje, avšak z daně přijmu z dědictví jsou osvobozeny pouze rodinní příslušníci přímé linie (rodiče, prarodiče, děti a vnoučata) a platí se zároveň náklady na notáře, odhadce atp. Shrnutím tedy pro partnery, manžele, děti a jiné blízké je lepší danou věc darovat. Pokud chci ale obdarovat nějaké vzdálenější příbuzné, pak je lepší z ekonomického hlediska jim věc odkázat.

Slovníček pojmů

Osoba blízká

= je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí (§22 odst. 1 OZ)

Darování

převedení vlastnického práva k věci, a to bezúplatně

Nemovitost

=nemovité věci, pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim, dále práva, která za nemovité věci prohlásí zákon

Katastr nemovitostí

Soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení.

Linie přímá

= jedná se o děti, rodiče, prarodiče a vnoučata

Linie nepřímá

= sourozenec, strýc, teta, synovec, neteř, manžel/manželka, manžel/manželka dítěte, dítě manžela/manželky, rodiče manžela/manželky, nebo manžel/manželka rodičů, a osoba, která s obdarovaným žila nejméně 1 rok před darováním ve společné domácnosti.

Článek je založený na těchto zákonech

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - §2055 - §2078

Porovnejte si své znalosti

Znáte základy práva?

vyzkoušet kvíz

Na našich stránkách používáme soubory cookies, a to k zajištění fungování stránek a analýzy návštěvnosti. Ukládání těchto souborů můžete odmítnout v nastavení svého prohlížeče.

Více o používání cookies Souhlasím