Daňové úniky jsou v posledních pár letech velmi frekventované téma v oblasti sportu, a to zejména co se týče fotbalu. Které kauzy byly ty největší a nejznámější?

V lednu letošního roku byl španělskému fotbalistovi Cristianu Ronaldovi udělen podmíněný trest ve výši 23 měsíců a pokuta ve výši 18,8 milionu eur (v přepočtu 481 miliónů korun) za daňové úniky v letech 2011 až 2014. Ronaldo se měl dopustit neplacení daní z příjmů z osobnostních práv. Využíval totiž k utajení velkých příjmů společnost založenou v roce 2010 se sídlem na Panenských ostrovech, které jsou známým „daňovým rájem“. Ronaldo byl obviněn v roce 2017, kdy mu byl původně uložen trest odnětí svobody na 23 měsíců, on však nejdříve svoji vinu odmítal přiznat. Podle španělské legislativy je však možné (v případě čistého trestního rejstříku) odpykat si trest za nenásilný čin do dvou let na svobodě. Proto poté, co se přiznal k tomuto daňovému podvodu, který činil 14,7 milionu eur (v přepočtu 384 milionu korun), bylo rozhodnuto o podmíněném trestu.


Není ovšem jediným sportovcem, který má s finančními úřady problémy, zvláště u fotbalistů se tento jev v posledních letech vyskytuje poměrně často. Další známou a ne tak dávnou kauzou byl případ daňových úniků spojovaný s jedním ze současně nejlepších fotbalistů světa Lionelem Messim. Ten za daňové úniky v letech 2007 až 2009 dostal od španělského Nejvyššího soudu v roce 2017 podmíněně 21 měsíců a pokutu ve výši skoro čtvrt milionu eur (v přepočtu 6,57 milionu korun).
 

Pokud zajdeme ale ještě více do historie, v roce 2005 dostal argentinský fotbalista Diego Maradona pokutu 37, 2 milionu eur včetně 23, 5 milionu eur úroků za opožděnou platbu. Maradona měl v daňovém přiznání udat o tři miliony eur méně, než skutečně vydělal. Za nepřiznané příjmy z reklam a jeho angažmá v Neapoli v letech 1984 až 1991 byl obviněn italskými soudy. Při jeho pozdější návštěvě země mu byly jako součást vyrovnání dluhu zabaveny hodinky a diamantové náušnice, taktéž došlo k zmrazení majetku, který Maradona v Itálii vlastnil.

 

Abychom se ale nedrželi pouze v zahraničních vodách, pojďme se podívat k nám do ČR. Zde totiž také dochází ke střetu profesionálního sportu a daní. Vysvětlit si to lze na asi nejznámějším případu fotbalisty Davida Lafaty, kterému byla za špatné přiznání příjmů v letech 2011 až 2013 vyměřena pokuta a penále přes milion korun. V případu Lafaty a dalších českých sportovců se jedná o dlouhodobý spor, kdy sportovci pro své kluby často pracují na živnostenský list, což je pro ně značně výhodnější. Paušální výdaje jsou totiž pro živnostníky výhodnější (jedná se o 60 % pro živnostníky, pro osoby vykonávající nezávislé povolání je to 40 %) než pro lidi vykonávající svobodné povolání, např. umělce. Podle finančního úřadu však charakter výkonu činnosti Davida Lafaty nenaplňuje znaky živnosti navzdory tomu, že má Lafata živnostenské oprávnění, tudíž musí uplatňovat paušální výdaje ve výši 40 %.