Daňová evidence slouží k zaznamenávání údajů nutných pro daňové účely. Koho se týká a má nějaké zákonem stanovené náležitosti?
Daňová evidence, zjednodušeně řečeno, v mnoha případech nahrazuje či přejímá povinnost vést účetnictví. Na komplikovaněji vedené účetnictví navazuje od roku 2004, kdy účetnictví jako takové bylo z velké míry nahrazeno, či u některých subjektů zrušeno úplně (až v roce 2016 došlo k obnovení účetnictví pro některé složky). Mohlo by se zdát, že účetnictví a daňová evidence jsou synonyma, ale klíčový rozdíl nalezneme hned v právní úpravě, kdy účetnictví upravuje zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.). Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pak upravuje problematiku daňové evidence, kde ji definuje jako evidenci pro stanovení základu daně a daně z příjmů z podnikatelské či jiné činnosti. Daňová evidence obsahuje veškeré údaje o příjmech a výdajích, což je potřebné pro zjištění základu daně, dále pak obsahuje informace o majetku a případných dluzích.
Kdo daňovou evidenci vede?
Poplatníci, kteří mají příjem ze samostatné činnosti, která je uvedena v §7 zákona o daních z příjmů, dále pak ti, kteří nevedou účetnictví a ti, co neuplatňují daňové paušály - jsou podle §7 odst. 13 zákona o daních z příjmů povinni vést daňovou evidenci. Zákon taktéž upravuje, jakých subjektů se daňová evidence netýká. Jedná se především o účetní jednotky, které vedou podvojné účetnictví (např. právnická osoba se sídlem na území ČR, fyzické osoby vedoucí podvojné účetnictví dobrovolně, fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku jako podnikatelé).
Jak vést daňovou evidenci?
Zákon předepsanou formu neurčuje, nejčastěji však využíváme tzv. účetní knihy pro ručně psanou verzi. Je však na každém, jaký postup při evidování zvolí. Může se jednat o naprosto jednoduchý zápis pomocí tabulky vytvořené v Excelu, kterou rozdělíme na dva nebo více potřebných sloupců (se zanesenými příjmy a výdaji) či se můžeme rozhodnout pro profesionální programy, které jsou již předem uzpůsobené k daňové evidenci. Jakou formu zápisu si tedy zvolíme, nehraje žádnou roli. Pamatujme však, že by se vždy mělo jednat o zápis precizní, přehledný a jednoduše předložitelný.
Existují však nějaké složky, které musí být obsahem daňové evidence?
Odpověď zní – ano. Jedná se o informace o příjmech a výdajích, a to jak o těch ve formě peněžité, tak i nepeněžité. Dále k daňové evidenci přikládáme např. nejrůznější vydané/přijaté faktury, bankovní výpisy či účetní doklady, kterým může být mimo jiné i výplatní páska.