Jaké jsou druhy služebností dle občanského zákoníku a k čemu slouží?
Problematiku služebností upravuje zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rozdělení a vysvětlení několika typů služebností nalezneme ve třetí části hlavě druhé tohoto zákoníku– pod názvem věcná práva. Právě v rámci věcných práv nalezneme úpravu věcných břemen (patřící mezi věcná práva k cizí věci), která se dále dělí na tzv. reálná břemena a služebnosti, o kterých bude stručně pojednávat tento článek a představí tak nejčastější druhy služebností.
Co je tedy služebnost?
Služebnost představuje takový stav, kdy daná věc (tzv. věc služebná) slouží někomu jinému než pouze jejímu vlastníkovi jako věcné právo. Vlastník takovéto věci musí ve prospěch druhé osoby něco strpět či se něčeho zdržet. Z této jednoduché definice tedy vyplývá základní rozdíl mezi služebností a reálným břemenem, který se skrývá v obsahu dané povinnosti, kterou zakládají. Služebnosti na rozdíl od reálných břemen spočívají v pasivní povinnosti (povinnost = nutnost chovat se stanoveným způsobem) – tedy ve zdržení se (omittere) jasně daného chování či v jeho strpění (pati).
Při vzniku služebnosti vzniká vztah mezi oprávněným, tedy osobou, která ze služebnosti čerpá výhody, a osobou povinného, která je, jak již bylo zmíněno, povinna chování druhé strany (oprávněného) strpět či se sama určitého chování zdržet. Je nutno zdůraznit, že osoba oprávněného nabývá stejné právní ochrany jako vlastník dané věci.
Mnoho možností skýtá způsob nabytí služebnosti. Služebnost lze nabýt:
- smlouvou (smlouva o zřízení služebnosti),
- pořízením pro případ smrti,
- vydržením (po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena),
- nabýt ze zákona (v případech stanovených zákonem),
- nabýt na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci.
Vznik služebnosti je odvozen od povahy služebné věci. Pokud se jedná o věc, která podléhá zápisu do katastru nemovitostí, tak samotná služebnost vzniká okamžikem zápisu. Jedná-li se o věc, která nemusí být v katastru nemovitostí zapsána, služebnost vzniká obvykle účinností smlouvy.
Druhy služebností v občanském zákoníku nenalezneme taxativně vymezeny. Pouze některé, právě ty, se kterými se v praxi můžeme nejčastěji setkat, jsou v občanském zákoníku pojmenovány a definovány. Definována je zde:
1) Služebnost bytu
Na služebnost bytu se nahlíží jako na zvláštní formu užívacího práva a můžeme se setkat s lidovějším označením „právo na dožití“. Jedná se mj. o klasické případy, kdy daná nemovitost má již jiného vlastníka (například vnuka), ale původní majitel (babička) má právo na jeho stálé užívání a dožití. Vlastníku nesmí být znesnadněn potřebný dohled nad služebnou věcí. Více se o služebnosti bytu dočtete na našich stránkách: https://mylaw.cz/clanek/sluzebnost-bytu-398.
2) Služebnost inženýrské sítě
V rámci této služebnosti vzniká nárok na zřízení a provoz vodovodních, kanalizačních, energetických či jiných vedení na zatíženém pozemku, a to na náklady oprávněného. Oprávněný je při zřízení inženýrské sítě povinen dbát na to, aby byla vystavěna tím nejvhodnějším a nejbezpečnějším způsobem.
3) Opora cizí stavby
V tomto případě občanský zákoník zní zcela jasně a stručně: ten, kdo je povinen nést tíži cizí stavby, přispěje také poměrně na udržování zdí nebo jiných podpěr. Tato osoba však není povinna k podpěře panujícího pozemku.
4) Služebnost okapu
Je jedna z tradičních služebností, která má nikoliv jako jediná, kořeny již v římském právu. Představuje, jak již samotný název napovídá, možnost svedení dešťové vody ze střechy oprávněného na cizí nemovitost, a to dvěma možnými způsoby – volně nebo žlabem.
5) Právo na svod dešťové vody
Právo na svod dešťové vody představuje oprávnění svést dešťovou vodu z cizí střechy na vlastní pozemek, přičemž zřízení svodu hradí oprávněný.
6) Právo na vodu
Tato služebnost bývá zřízena tomu, kdo má právo k vodě na cizím pozemku. Pokud osoba oprávněného toto právo má, náleží jí i přístup k tomuto vodnímu zdroji.
7) Služebnost rozlivu
Vlastník vodního díla, kterému tato služebnost svědčí, má právo na řízený rozliv povodně či na rozliv v čase, kdy povodeň hrozí. Součástí této služebnosti je i nárok vlastníka vodního díla mít na služebném pozemku obslužná zařízení k danému vodnímu dílu.
8) Služebnost stezky, průhonu a cesty
Služebnost stezky zakládá právo chůze po stezce jak pro samotnou osobu oprávněného, tak i pro osoby s ním přicházející a odcházející. Obsahem této služebnosti není vjezd na pozemek dopravním prostředkem, ale stejně tak ani vjezd na zvířeti (např. na koni). Hnát přes pozemek zvěř (výjimku zde tvoří pouze les, přes něj dobytek nesmí být hnán) je obsahem služebnosti průhonu, se kterým je spjato i právo jízdy přes pozemek jinými než motorovými vozidly.
9) Nezbytná cesta
Služebnost nezbytné cesty může být zřízena v případě, kdy vlastník jednoho pozemku nemůže pozemek řádně využívat z toho důvodu, že není spojen s veřejnou cestou. V takovém případě je vlastník takové nemovitosti oprávněn žádat, aby mu soused za náhradu povolil zřízení nezbytné cesty přes svůj pozemek. Sousedící pozemek však může být zatížen v té nejnižší možné míře, s co nejnižšími náklady.
10) Právo pastvy (osobní služebnost)
Jedná se o služebnost, která je sice občanským zákoníkem definována, ale svým účelem bude zcela jistě méně využívána. Na základě smluvního ujednání si oprávněný a povinný dohodnou podrobnější podmínky o pastvě zvířat. Tuto služebnost je zakázáno zřídit na pozemku s lesními porosty a jsou z ní vyloučena prasata a drůbež, taktéž i zvířata nemocná či nadměrně znečištěná.
11) Užívací právo (osobní služebnost)
Jako další osobní služebností je užívání cizí věci. Obsahem takového užívání je poskytnutí cizí věci uživateli k jejímu užívání pro svou vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Vlastník této věci pak odpovídá za všechny závady předmětné věci a je povinen ji udržovat v řádném stavu.
12) Požívací právo (osobní služebnost)
I tato služebnost spočívá v užívání cizí věci. Poživatel má nárok na její užívání, braní jejích plodů, užitků i mimořádných výnosů, přičemž při výkonu požívacího práva je osoba oprávněného povinna šetřit podstatu služebné věci.